Článek
Nejčastěji vodu využíváme v koupelně, kde je hned několik způsobů, jak spotřebu vody omezit. Základem je využití sprchy místo vany, oproti které lze při sprchování do pěti minut šetřit až polovinu spotřeby. „Teplá koupel ve vaně spotřebuje zhruba trojnásobek energie než osprchování,“ uvádí dokonce spotřebitelský časopis dTest.
Zkrácením sprchování už jen o jednu minutu může člověk ušetřit u baterie bez úsporné hlavice až 560 litrů vody měsíčně. To při průměrné ceně okolo 100 korun za metr krychlový vody dělá roční úsporu bezmála 700 Kč.
Výhodné je také pořízení levných zařízení, jako je sprchová úsporná hlavice nebo šetřič vody (nazývaný též jako perlátor), který se připevňuje na vodovodní baterie. „Díky regulaci a provzdušnění průtoku vody ji šetří. Průtok lze většinou nastavit na 6, 8, 10, 12 nebo 14 litrů za minutu. Provzdušnění vody přitom nemá nijak výrazný vliv na účinnost umývání. Šetřiče podle údajů výrobců uspoří až 50 procent vody,“ konstatuje energetický dodavatel E.ON. na svých webových stránkách.
Sprchování místo koupele, sušák místo sušičky. Kampaň radí, jak ušetřit za energie až tisíce ročně
Nemalou úsporu pak může přinést i správné splachování toalety. „Velmi běžné a nejčastěji používané jsou dnes splachovací mechanismy s dvojitým tlačítkem, kdy dokážete uspořit pomocí malého spláchnutí jeden až dva litry vody za jedno stlačení. V porovnání se staršími toaletami jde u plného spláchnutí o úsporu až šest či dokonce devět litrů,“ řekla Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.
Šetřit jde i v kuchyni
A jaké možnosti máme v kuchyni? O výhodnosti myčky proti klasickému ručnímu mytí nádobí v dřezu (navíc pod tekoucí vodou), není pochyb. Ještě více můžete úsporu ovlivnit právě i samotným výběrem myčky. Myčka s menší šířkou 45 centimetrů potřebuje na umytí nádobí méně vody než myčka s obvyklejším rozměrem 60 centimetrů. Roli pak hrají také různé úsporné mycí režimy.
Vyhnout by se lidé měli i zbytečnému předmývání nádobí, což podle některých průzkumů dělá až polovina Čechů. Týdně tak vyplýtvají několik desítek litrů vody. Myčky přitom odstraní i odolnou špínu a kvalitní prostředky si poradí se zaschlými zbytky jídla bez potřeby předmývání.
A pomoci k nižší spotřebě, a to nejen vody, ale i energie, může i zdánlivě taková maličkost, jakou je napouštění varné konvice. Pokud si například chceme udělat pouze hrnek čaje, nemusíme napouštět celou konvici, ale postačí, když si do ní přelijeme jen objem hrnku. Ušetříme tím vodu i energii, protože doba ohřívání nebude tak dlouhá jako při plné konvici. Díky této praxi můžeme ročně ušetřit i několik stovek korun.
Nádrž na dešťovku
Rodinným domům se zahradou se v posledních letech jednoznačně vyplatí zachycovat dešťovou vodu, a to nejen díky úspoře, ale také kvůli častějším a delším obdobím sucha. Zalévání záhonů dešťovou vodou je pak efektivní buď brzy ráno, nebo večer. Vláha se v půdě udrží déle, jelikož je chladněji.
K vhodnému využívání dešťovky se větším domácnostem může vyplatit pořídit si retenční nádrž, jež se zpravidla umisťuje pod zem a umožňuje uskladnit několik metrů krychlových vody.
„Její stavba probíhá tak, že se vykope odpovídající jáma, na jejíž dno se umístí betonová základová deska. Nádrž se pak na místo usadí pomocí jeřábu nebo hydraulické ‚ruky‘ nákladního auta a poté se současně napouští vodou a zasypává hlínou. Na povrchu zůstává poklop pro čistění a případné čerpání vody,“ vysvětluje E.ON. rádce.
Do nádrže jsou svedeny okapy z okolních střech, přičemž voda se před nádrží obvykle ještě filtruje. Objem nádrže se odvíjí od velikosti střechy domu. Pro běžnou domácnost postačí čtyři až pět metru krychlových.
Vybíráme nádrž na dešťovou vodu
