Spotřeba tepla loni meziročně klesla o šest procent

Loni se snížila spotřeba i dalších energií, u nichž vedle počasí působily i vyšší ceny. Topné období v loňském roce trvalo celkem 220 dní, což je o 14 dnů méně než v roce 2022. Průměr poslední dekády je pak proti předloňsku ještě o dva dny delší.

„Rok 2023 byl o 6,7 procenta méně náročný na vytápění než rok 2022 a dodávka tepla klesla podle předběžných dat meziročně o šest procent. Oproti dlouhodobému průměru byla náročnost loňského roku na vytápění nižší o deset procent.

Při správně nastavených zálohách mohou domácnosti očekávat při konečném vyúčtování dodávky tepla za rok 2023 převážně mírné přeplatky,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Meziročně chladnější byly loni měsíce únor a květen, srovnatelné pak duben a listopad. Naopak výrazně teplejší loni byly září a říjen, kdy se topilo jen 17 dnů.

O rok dříve to bylo 44 dnů. Teplejší byl loni také leden, který byl s průměrnou teplotou 2,2 stupně třetí nejteplejší od roku 1961.

Oproti předloňsku se podle Hájka mírně měnil trend ve vytápění u domácností.

„Porovnání spotřeby tepla v listopadu 2023 se stejným měsícem roku 2022 ukazuje nárůst spotřeby tepla o šest procent, ačkoli teplotně byly oba měsíce téměř shodné. To naznačuje, že se lidé postupně vracejí k normálu, a mírně zvýšili teplotu v bytech. Uvidíme, zda další měsíce probíhající topné sezony tento trend potvrdí,“ uvedl Hájek.

Podobné navýšení spotřeby podle něj odpovídá zvýšení vytápění zhruba o jeden stupeň.

Češi loni šetřili i plynem a elektřinou. Spotřeba zemního plynu v loňském roce meziročně klesla o sedm procent, na 7,1 miliardy metrů krychlových, což bylo nejméně od roku 1994. 

Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podle předběžných odhadů se snížila i spotřeba elektřiny, přesné statistiky ovšem ještě nejsou k dispozici.