Článek
Největší spotřeba byla loni tradičně v zimě, konkrétně v lednu a v prosinci. Nejvýraznější meziroční pokles nastal v květnu, kdy se spotřeba snížila o asi 32 procent proti roku 2021. Nejnižší meziroční rozdíl naopak energetici zaznamenali v září, kdy spotřeba klesla asi o osm procent.
Jednou ze základních příčin nižší spotřeby je podle expertů růst ceny plynu v loňském roce. „Jeho zdražení zásadně zvýšilo tlak na úspory u domácností i firem. Udržujeme nižší teploty v domácnostech a firmy buď optimalizovaly, nebo přímo omezily výrobu závislou na plynu,“ uvedl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Čeká nás větrný týden. Na horách napadne až půl metru sněhu
Dalším klíčovým faktorem, který přispěl ke snížení spotřeby, jsou nadprůměrné teploty zejména z posledních zimních měsíců.
„Přestože díky tomu klesá cena plynu na burze, tak vysoké zálohy a zafixované ceny pro odběratele zůstávají. Pokud se nižší velkoobchodní ceny plynu udrží, tak většina odběratelů to na účtech a fakturách pozná až za rok. Proto bude i v následujících měsících spotřeba plynu ve srovnání s obdobím před energetickou krizí výrazně podprůměrná,“ předpovídá Tyleček.
Statistiky spotřeby elektřiny za loňský rok zatím zveřejněny nebyly. Podle průběžných výsledků však i tato spotřeba meziročně klesla, ovšem výrazně méně než v případě plynu. Podle odhadů by mělo jít zřejmě o nižší jednotky procent.
Nižší spotřeba plynu se projevila i v úsporách státu. Česko v aktuální topné sezoně ušetřilo při spotřebě proti loňsku kolem 850 milionů metrů krychlových plynu. S předstihem tak splnilo cíl EU, podle něhož má každá členská země tuto zimu snížit spotřebu aspoň o 15 procent. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu.
Plyn výrazněji zlevní až za rok, říká šéf Pražské plynárenské
