Spoření na důchod se změní od ledna

Jak už Právo informovalo, stát se chystá nově přispívat lidem na penzi až od vložené pětistovky. Zároveň maximální měsíční podporu zvedne z 230 na 340 korun.

Nyní je příspěvek 90 Kč za minimální vklad 300 korun, nově by se vyplácela podpora až za vklad 500 Kč, a to 100 Kč. Státní příspěvek pak má lineárně růst a činit 20 procent výše měsíčního vkladu až do úložky 1700 Kč. Potom by už nerostl. Lidem, kteří si budou spořit 1700 Kč a více, tak stát přispěje 340 Kč. Nynější maximální podpora 230 Kč je při měsíční úložce aspoň 1000 Kč.

Vláda chce tímto zvýšením příspěvku motivovat lidi k odkládání vyšších částek na penzi. Většina expertů věří, že řadu Čechů to k vyšším vkladům motivovat může, zároveň ale volají po dalších změnách. Také upozorňují, že mnoho domácností se každý měsíc vydává do poslední koruny a na jakoukoli formu spoření prostředky nemají.

„Toto navázání podpory na výši úložky má své pro a proti. Motivuje sice k vyšším vkladům, ale na druhé straně se tím posouváme k vyšší motivaci lidí s většími možnostmi spořit – možnost měsíčně spořit 1700 Kč nemá dnes zdaleka každý,“ řekl Právu sociolog Daniel Prokop.

Stát přitom podle něj potřebuje motivovat zejména mladé a nízkopříjmové. Ti budou mít menší důchody a často nemají žádnou investiční strategii, případně se spoléhají na zatím ne příliš výhodný třetí pilíř, tedy důchodové spoření ve fondech se státní podporou.

„Hlavně ale toto opatření nereaguje na žádnou z hlavních bolestí třetího pilíře. Těmi jsou malé výnosy fondů, vysoké poplatky bank a to, že lidé spoří pozdě a v drtivé většině si spoření nevybírají anuitou (měsíční výplatou k důchodu), ale nárazově,“ upozornil Prokop.

Úpravy v nastavení státního příspěvku u penzijního spoření jdou správným směrem také podle ekonoma Štěpána Křečka. „Reflektují výraznou změnu cenové hladiny v naší ekonomice, která nás bude nutit, abychom si v nominálním vyjádření spořili více než doposud,“ řekl Právu. Změna příspěvku podle něj ale neřeší to, že produkty penzijních společností jsou málo atraktivní.

O tom, že je nutné udělat další úpravy, nejen změnit státní příspěvek, je přesvědčena i bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.

„Je potřeba udělat takové úpravy, aby třetí pilíř plnil funkci penzijního připojištění. Tedy omezit případy, kdy si lidé vybírají částky jednorázově, což se teď děje ve velké míře, dále změnit podmínky tak, aby penzijní připojištění bylo výhodným finančním produktem, což teď není,“ řekla Právu.

Velkým problémem podle ní je to, že si málo spoří mladá generace. „Vláda měla zvážit možnost automatického zapojení do spoření při prvním vstupu pracovníka na trh práce s opcí kdykoliv z třetího pilíře vystoupit,“ navrhuje Nerudová.

Také podle analytika Víta Hradila by se měla zpřísnit pravidla pro výběr naspořených prostředků tak, aby neumožňovala či významně penalizovala nárazový výběr. „Současná podoba návrhu znevýhodnění jednorázových výběrů prozatím neobsahuje, což se nicméně může změnit v průběhu legislativního procesu,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva Weiss.

Ekonom David Marek je přesvědčen o tom, že pokud by měl hrát třetí pilíř v penzijním systému alespoň trochu užitečnou roli, musely by být úspory v něm několikanásobně vyšší.

Prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop uvedl, že státní příspěvek ve výši 20 procent vkladu oproti ministerstvem financí původně navrhovaným 18 procentům je posunem správným směrem. „Stejně tak zvýšení horního stropu pro příspěvek z 1500 Kč na 1700 Kč. Pro motivaci navýšit si příspěvek je to solidní pobídka. Lidé potřebují vidět, že pokud se rozhodnou investovat více, dá jim více i stát,“ dodal.

Mluvčí Weiss také informoval, že nově má platit společný limit pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří, tedy důchodové spoření, životní pojištění a nové dlouhodobé investiční produkty, u nichž bude možné od základu daně odečíst příspěvky v celkové maximální výši 48 tisíc Kč ročně.