Článek
V posledních dvou letech proběhlo na téma zálohování PET lahví několik průzkumů veřejného mínění. Ty ukázaly, že Češi jsou k nápadu celkem vstřícní. Jasně proti je jen menší část, ostatní nápad buď podporují, nebo jsou nerozhodní.
Názory se přitom liší i mezi různými skupinami obyvatel. Pro jsou častěji například ti, kteří už plasty třídí, bydlí ve městech a jezdí nakupovat autem. Menší podporu má rozšíření zálohování u lidí na venkově.
Německo vykupuje PET lahve přes 15 let, argumentují příznivci i odpůrci zálohování
Odlišné názory na zavedení zálohování nejen skleněných lahví mají i výrobci nápojů. Čeká se ještě velká debata, momentálně ale resort životního prostředí zálohování PET navrhovat nehodlá.
„Ministerstvo životního prostředí aktuálně neplánuje zavést zákonnou povinnost zálohování PET lahví a plechovek, protože by šlo o nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. Souběh povinného zálohování a dobrovolného třídění přináší řadu problémů, které by v důsledku mohly snížit celkovou míru třídění, což potvrzují zkušenosti ze zahraničí,“ řekl Novinkám Ondřej Charvát za MŽP.
Zálohování PET lahví v Evropě. Zálohový systém již delší dobu funguje v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a nově také v Litvě. Do praxe ho zavádějí na Slovensku, v Portugalsku, Turecku a na Maltě.
V této souvislosti se mluví o Německu, které díky systému vytřídí skoro 98 procent plastových lahví, po jeho zavedení ale nastal propad v třídění ostatních plastových odpadů o 11 procentních bodů.
Drtit, nebo ne?
„Jako příklad negativní praxe ukazuje neustále příklad z Německa, kde je zřejmé, že byl systém zaveden překotně a nedokonale vykomunikován. V cirkulární ekonomice totiž zdaleka nejde jen o třídění, ale o skutečné využívání materiálů a to se v Česku děje na velmi mizivé úrovni,“ uvedla Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky a iniciativy Zálohujme.
Podle MŽP další rizika představuje snížení příjmů obcí z obsahu žlutých kontejnerů a tím i možné zvýšení poplatku občanům za odpady. „Ze žlutých kontejnerů se vyjme komodita, která je ekonomicky nejatraktivnější a současně je jí v kontejnerech nejvíce. Zejména malým obchodníkům by pak vznikly náklady na uskladnění a převoz zálohovaných PET lahví a plechovek,“ dodal Charvát.
Zásadní problém má ministerstvo s tím, že zálohovaná PET láhev je stále lahví na jedno použití. Po vrácení se nadrtí stejně jako láhev ze žlutého kontejneru a nepoužívá se opakovaně jako například lahve od piva.
Pro upřesnění, ministerstvo při svém odmítání zálohování argumentuje analýzou Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která jej označila za zbytečné a riskantní.
Vymezuje se přitom vůči zálohování, jak jej navrhuje iniciativa Zálohujme. Ta třeba nepočítá s opakovaným použitím plastových lahví, které funguje třeba v Německu.
Plasty znečištěná pláž na Filipínách.
Na dotaz Novinek, proč nepřijde s vlastním řešením, třeba tímto směrem, už resort nereagoval. Odborníci upozorňují, že plastové lahve na rozdíl od skleněných je možné opakovaně použít jen po několik cyklů. I tvrdé plasty se postupně opotřebovávají.
Pro zálohování PET lahví a plechovek jsou ekologické organizace jako Greenpeace. „Zálohy na PET lahve mají několik zřejmých výhod. Zamezí tzv. litteringu, tedy pohozeným plechovkám a petkám v parcích, lese, u silnic. Podle studií VŠCHT a Eunomia se zálohy vyplatí z ekologického i ekonomického hlediska. Náklady platí výrobce, ne obce, ne prodejci, ne spotřebitelé. Zálohy zaručí dostatek recyklovaného plastu s čistotou použitelnou v potravinářství, ve žlutých popelnicích může dojít k jejich kontaminaci,“ řekl Novinkám Jan Freidinger z Greenpeace.
„Česko se zavázalo, že do roku 2027 zpětně sesbírá k recyklaci 90 procent plastových nápojových obalů a do roku 2025 budou obsahovat 25 procent recyklátu, zatím nikde jinde nefunguje jiný než zálohovaný systém, který by tato čísla dokázal splnit,“ dodal.
MŽP argumentuje, že již dnes vysbíráme přes 80 procent jednorázových plastových lahví. „Ta data, že 82 procent lahví se zpětně vybere, vypadají dobře, problém je, že tomu číslu skoro nikdo věří. Ministerstvu ho poskytuje Ekokom, tedy organizace, která nejvíce vystupuje proti zavedení zálohového systému, a číslo nikdo nezávislý nekontroluje,“ tvrdí Freidinger.
V Chorvatsku je sběr vratných PET lahví tvrdý byznys
Za poslední rok – tedy zrovna v době, kdy se diskutuje o zavedení záloh – ministerstvo podle něj sběr „papírově“ navýšilo ze 74 procent na 82 procent. Jako zpětný odběr úředníci započítali i lahve z komunálního odpadu nebo ty, které vysbírali dobrovolníci v rámci akce Ukliďme Česko.
„Plnit požadavky evropské směrnice pomocí dobrovolníků je skutečně originální česká cesta. Proč bychom se měli inspirovat v okolních zemích, kde zálohy dobře fungují, když můžeme místo na houby chodit do lesa na petky?“ glosoval to ekolog.
Cílem směrnice Bruselu je především omezení plastového znečištění, které zamořuje pláže a končí v mořích a oceánech. Evropa sice není největším znečišťovatelem plasty na světě, přesto je množství odpadu významné. Velká část odpadu míří z Evropy do Asie, kde není jasné, jak skončí.
