Společný vyměřovací základ má ženám zvýšit penze

„V programovém prohlášení máme i společný vyměřovací základ manželů v oblasti důchodového pojištění a s tímto institutem se snažíme pracovat. Podrobnosti představíme v polovině května,“ prohlásil tento týden po jednání s prezidentem Petrem Pavlem Jurečka.

Vládní prohlášení počítá s tím, že ze společného vyměřovacího základu by se důchod mohl vypočítat manželům, kteří by se proto rozhodli dobrovolně. V praxi by to mělo fungovat tak, že pro uplatnění důchodových nároků by se rozdělil sloučený vyměřovací základ na půl mezi oba partnery v rámci základního důchodového pojištění, tedy prvního penzijního pilíře.

Jurečka už dříve toto opatření prosazoval s tím, že by mělo pomoci hlavně ženám při úmrtí manžela nebo při rozvodu. Nevylučoval, že by to mohlo být povinné jako součást vzájemného vypořádání. Možným zavedením společného vyměřovacího základu manželů se zabývaly už důchodové komise Martina Potůčka a Danuše Nerudové. „Je to věc, kterou nesmírně podporuji,“ řekla Právu Nerudová.

Současně odmítá úvahy o možném konci výchovného 500 korun za dítě k důchodu, které v minulých měsících z koalice zaznívaly.

„Určitě by se zrušit nemělo, protože řeší situaci žen, které vychovávaly dvě, tři, čtyři děti a při naší nejdelší rodičovské na světě byly doma osm, dvanáct let s dětmi a potom měly velmi nízké důchody,“ uvedla Nerudová.

„Situaci by samozřejmě daleko lépe a výrazněji řešil společný vyměřovací základ manželů nebo spolu žijících párů v jedné domácnosti,“ dodala.

Jurečka ujistil, že výchovné, které začalo platit teprve letos, se vláda rušit nechystá. „Počítáme s tím, že zůstane zachováno,“ řekl.

Vládní lidovci dlouhodobě upozorňují na to, že nižší penze žen souvisí i s dobou, kterou tráví péčí o děti zejména na rodičovské, což následně ovlivňuje jejich kariéry. Obecně pak ženy mají proti mužům stále nižší mzdy. Podle vládního dokumentu v roce 2020 vydělávaly v průměru o 17 procent méně než muži, na stejném pracovišti měly méně o 15 procent.

Průměrná starobní penze mužů po letošní lednové valorizaci překročila dvacetitisícovou hranici. Muži si po navýšení podle sociální správy polepšili průměrně o 955 korun na 20 710 korun. Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1771 korun na 18 255 korun. Rozdíl mezi důchody mužů a žen se tak sice snížil, průměrná seniorka ale stále dostává penzi o zhruba 12 procent nižší než průměrný senior.

Ohledně zavedení společného vyměřovacího základu však neexistuje v koalici ani mezi ekonomy jednoznačná shoda. Někteří se obávají nárůstu administrativy či negativních dopadů na státní rozpočet. „Byl bych pro jedině tehdy, když to nahradí výchovné. Minimálně u nových důchodů,“ řekl Právu expert, který koaliční jednání zblízka sleduje.

Jurečka prezidentu Pavlovi představil i další navrhované body chystané reformy penzí. Ministr například zopakoval, že by Češi měli do budoucna pobírat starobní důchod v průměru 21,5 roku. Už dříve v této souvislosti hovořil o navázání důchodového věku, který je nyní uzákoněn na 65 letech, na průměrnou délku dožití.

„Chci, abychom nastavili objektivní princip, kdy je hranice odchodu do důchodu spjata s vývojem doby dožití. Je pro nás důležité, abychom zakotvili princip, který funguje dnes. Průměrná doba pobírání starobního důchodu je 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna,“ uvedl Jurečka.

Dodal také, že by se neměla stanovovat u všech stejná taxativní hranice věku pro nástup do penze. Podle něj je potřeba rozlišovat, jakým způsobem člověk strávil svůj produktivní věk, v jaké profesi, jak dlouho studoval a kdy přišel na trh práce.

Důchodový věk se v Česku postupně prodlužuje. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. „Tato hranice tady byla, je a bude,“ řekl ministr.

Už dříve uvedl, že lidé v náročných profesích by měli mít možnost jít do důchodu dřív až o pět let bez krácení částky a ostatní nejvýš o tři roky s výraznějším snížením částky než dnes.

Podle poslední důchodové ročenky v roce 2021 lidé trávili ve starobní penzi v průměru 23,9 roku. Ženy v ní byly průměrně 28,1 roku, muži ale jen 18,9 roku. Doba se v covidové epidemii po prodlužování zkrátila. V roce 2020 starobní důchod trval 24,5 roku – u mužů 19,5 roku a u žen 28,5 roku, upozornila ČTK.

Zda by měl dobu 21,5 roku upravit zákon, Jurečka neupřesnil. Podle něj ale lidé budou znát svůj termín nástupu do penze s dostatečným předstihem.

Jurečka už minulý měsíc přišel i s návrhem na omezení valorizací. Při řádné lednové valorizaci se penze mají stále zvyšovat o růst spotřebitelských cen, ale dále jen o třetinu růstu reálné mzdy namísto nynější poloviny.

Mimořádnou valorizaci v případě vysoké inflace nahradí dočasný příspěvek. Vláda kvůli rostoucím výdajům prosadila také novelu, která v průměru o tisícovku snižuje mimořádnou valorizaci důchodů, k níž dojde v červnu.