Článek
Kromě Číny mají firmy nově zařazené na seznam sídlo také na Tchaj-wanu, v Íránu, Pákistánu, Jihoafrické republice a ve Spojených arabských emirátech.
Americký vládní Úřad pro průmysl a bezpečnost uvedl, že firmy byly na černou listinu zařazeny kvůli údajnému jednání v rozporu se zájmy národní bezpečnosti a zahraniční politiky Spojených států. Úřad je součástí ministerstva obchodu a součástí snah vlády je dál omezovat přístup Číny k velmi výkonným superpočítačům, které dokážou zpracovávat obrovské množství dat velmi vysokou rychlostí, a rovněž přístup ke kvantovým technologiím.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že důrazně odsuzuje a zásadně nesouhlasí s tím, aby Washington zařadil čínské subjekty na svůj seznam vývozních omezení. Peking Spojené státy vyzval, aby přestaly zobecňovat pojem národní bezpečnost.
Čína odkládá plánovanou továrnu BYD v Mexiku. Nechce, aby její technologie a know-how unikly do USA
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu v bezprostřední reakci oznámilo, že je rozhodně proti krokům, které Spojené státy podnikly. Požaduje přitom, aby Washington okamžitě přestal používat vojenské záležitosti jako výmluvu k tomu, aby do politiky zatahoval obchod a technologie nebo je využíval jako nástroje nátlaku, napsala agentura Reuters.
Desítky čínských subjektů se dostaly na seznam kvůli jejich údajnému zapojení do vývoje pokročilé AI, superpočítačů a vysoce výkonných čipů s AI pro vojenské účely. Cílem Spojených států je mimo jiné bránit rozvoji čínského programu hypersonických zbraní. Dvě firmy pak dodávaly výrobky sankcionovaným subjektům, jako je Huawei a výrobce čipů HiSilicon.
Téměř 30 čínských firem se na černou listinu dostalo kvůli tomu, že získávaly zboží původem z USA na podporu modernizace armády a sedm firem pomáhalo Číně rozvíjet schopnosti v oblasti kvantových technologií.
Na seznamu je nově také šest dceřiných společností čínské firmy zabývající se cloudem Inspur Group, kterou v roce 2023 na černou listinu zařadila předchozí vláda prezidenta Joea Bidena.
Rozšíření vývozních omezení přichází v době, kdy sílí napětí mezi Washingtonem a Pekingem a kdy Trumpova vláda zvyšuje cla na zboží z Číny.
Čína po Trumpově celní hrozbě zastavila nákupy venezuelské ropy
