Špicar: Drahý plyn může ohrozit existenci firem

Ceny plynu jsou pro český průmysl absolutní katastrofa. Jsme nejprůmyslovější ekonomikou v celé Evropské unii, a proto jsme extrémně citliví na jakýkoli výkyv cen elektřiny nebo plynu směrem nahoru. To, co se teď děje, jsou mimořádně dramatické nárůsty a má to na průmysl velmi negativní dopad.

Když se cena domácnostem zvýší o tisíce nebo v některých případech desetitisíce korun, tak v průmyslu to jsou desítky až stovky milionů korun na vícenákladech ročně. Firmy to krátkodobě unesou, ale pokud by to mělo trvat ještě několik dalších týdnů, nebo dokonce měsíců, tak se obávám, že by to začalo ohrožovat existenci mnoha z nich.

Je třeba začít šetřit. Jak jsem ale nedávno od firem slyšel, když se třeba dívají na snížení teploty ve výrobních halách, tak docela rychle narazí na hygienické předpisy, které jim to neumožňují. I úspory mají své limity, které nelze překročit. V některých případech firmy bohužel začínají přemýšlet o tom, a některé už to realizují, že přemístí výrobu z České republiky do zahraničí. Konkrétně třeba kolínská Draslovka, která je jedním z největších světových výrobců kyanidu, jenž se používá pro těžbu stříbra a zlata, přesouvá výrobu do Spojených států, kde za plyn platí dvanáctinu toho, co tady.

Jsou to firmy, které plyn vy­užívají nejvíce, tedy třeba skláři nebo i automobilky, jež plyn používají na vytápění. Jde také o potravináře, oceláře a další sektory, které tvoří páteř celé české ekonomiky.

Jsme přesvědčeni o tom, že situace je tak vážná, že stát by měl ty nejpostiženější podpořit. Vláda správně říká, že bychom neměli pomáhat plošně, protože samozřejmě ne všichni to potřebují. Existují ale sektory nebo firmy, které jsou na tom velmi špatně. Cílená podpora pro ty nejpostiženější je důležitá.

Jednáme s ministerstvem průmyslu a obchodu o tom, aby využili to, co je velmi rozšířená podpora v rámci EU, která je dokonce notifikovaná Evropskou komisí, tedy kompenzace vedlejších nákladů pro sektory nejvíce postižené nárůstem cen energií. Bylo nám přislíbeno, že k tomu dojde. Zatím jsme ale konkrétní výsledek neviděli. Nicméně věříme, že se brzy dočkáme.

Pomůže to ale především těm, kteří spotřebovávají velké množství elektřiny. Podle našeho názoru je však potřeba něco udělat pro ty, kteří spotřebovávají obrovské množství plynu. V tomto případě by vláda měla uvažovat o odpuštění nebo zrušení daně z plynu, která je součástí české legislativy od roku 2008.

Mohu ilustrovat, jak je to složité. Třeba výrobci stavebních materiálů před mnoha lety přešli na plyn a nyní chtějí, vzhledem k tomu, co se děje, přejít na elektřinu. Počítají s tím, že je to bude stát miliardy korun. Ale to, aby dovedli přípojku od nejbližší elektrárny, znamená výkupy pozemků, povolovací řízení, která se v Česku potáhnou roky. I když na to firmy peníze mají, není to záležitost realizovatelná během několika týdnů.

Začínají zasedat krizové štáby, které si už dokážou zhruba představit, co by to znamenalo na makroekonomické úrovni. My máme samozřejmě obavy z toho, že by to znamenalo odpojování části průmyslu mimo kritickou infrastrukturu. Bohužel jsme jednou z nejvíc závislých ekonomik na ruském plynu v EU. Kdyby se naplnil nejhorší možný scénář, to znamená, že by došlo k odpojování průmyslových podniků, tak vzhledem k tomu, že průmysl v naší ekonomice stále představuje 30 procent hrubého národního produktu, určitě bychom se dostali, co se týká výkonu ekonomiky, do výrazně záporných čísel.