Článek
Mezi stovkou lidí, kteří se ho účastní, je i Denisa, která od května pracuje jako prodavačka v pražském charitativním obchodě Restart shop. „Mám handicap, kterým je duševní onemocnění. Mívám deprese, panické ataky a úzkosti. Někdy se stane, že se ráno vzbudím, všechno je v pohodě, a třeba během půl hodiny nejsem schopná odejít z domova,“ řekla Novinkám.
Za pomoci sociální pracovnice z Armády spásy proto hledala takové místo, kde by její nemoc nebyla přítěží. Není podle ní totiž velký výběr zaměstnání, kam by bylo možné ráno zavolat s tím, že má člověk úzkosti a nemůže vyjít z domu.
„Hledaly jsme buď nějakou chráněnou dílnu, nebo takové místo, kde bych mohla pracovat na poloviční úvazek a byl by brán zřetel na můj zdravotní stav,“ konstatovala.
Úrazové renty od ledna vzrostou
Nové místo jí pomohlo zvednout sebevědomí a nastartovat denní režim, který je při onemocnění důležitý. „Ale hlavně mě práce baví a naplňuje,“ dodala.
I to je cílem projektu integračních pracovních míst, který letos spustily úřad práce a ministerstvo práce a sociálních věcí. „Cílovou skupinou jsou lidé, kteří mají určitá znevýhodnění,“ řekla Martina Bečvářová, ředitelka krajské pobočky ÚP pro Ústecký kraj.
„Typicky jde o lidi s nestabilním bydlením, dluhy, ty, kdo prošli ústavní výchovou, třeba vyrostli v dětském domově, lidi s trestní minulostí, traumatickými zkušenostmi, případně nízkou kvalifikací. Většinou jde přitom o kumulaci těchto bariér,“ dodala Martina Zikmundová z České asociace streetwork, která patří mezi partnery projektu.
Bariéry a nízké sebevědomí
Uvedení lidé mají podle Zikmundové problém najít si pracovní místo, a to nejen kvůli zmíněným problémům. „Také často mají měkké bariéry, například nízké sebevědomí. Když už si třeba místo najdou, tak v něm nevydrží, protože musí řešit své sociální bariéry,“ dodala.
Na začátku zaměstnání každého dotyčného člověka se v projektu zmapuje jeho situace a naplánuje, co je třeba řešit. Pomáhá mu přitom specializovaný pracovník, který se soustředí například na řešení jeho dluhů nebo hledání stabilního bydlení. Na daném pracovním místě by měl pak nějaký čas setrvat a získat potřebné dovednosti, aby mohl přejít na volný pracovní trh nebo aspoň na chráněný trh práce.
Zaměstnavateli účastnícímu se projektu je poskytován mzdový příspěvek ve výši padesáti procent mzdových nákladů, maximálně pak 26 tisíc korun za měsíc. „Příspěvek na integrační aktivity je poskytován ve výši 4700 Kč měsíčně na osobu, s možností navýšení o 1400 až 2800 Kč jako kompenzaci za účast zaměstnance na integračních aktivitách,“ řekl Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí.
Nyní projekt probíhá na sedmi místech v republice, příští rok jich přibude dalších 21. „Počet vytvořených míst by mohl převýšit 400,“ dodala Bečvářová.