Článek
Plán na ukončení provozu reaktorů, jež se podílejí pětinou na tamní produkci energií, dříve odsouhlasily i velké energetické firmy. Některé z nich už ale změnily názor. Teď se přidala španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesenová.
„Jaderná energie bude v našem energetickém mixu nejméně do roku 2035, ale mohla by být ještě déle, pokud společnosti navrhnou prodloužení,“ citovala agentura Bloomberg její výrok na okraj zasedání Mezinárodní agentury pro energii.
Rozhodnutí však podle Aagesenové nepadne brzy, protože konkrétní návrhy ještě nejsou na stole.
„Situace vyžaduje hlubokou analýzu, abychom zjistili, jaký by byl dopad potenciálního odstavení,“ prohlásil k tomu už dříve předseda představenstva energetické společnosti Iberdrola José Ignacio Sánchez Galán. „Co mohu říci je, že španělská jaderná flotila je bezpečná, efektivní a spolehlivá,“ podotkl.
Průmyslová skupina Foro Nuclear také vyzvala ke snížení „dusivého daňového břemene“. Aagesenová k tomu ale řekla, že i nadále bude platit princip „kdo znečišťuje, ať platí“.
Energetické společnosti se totiž podle médií snaží vyjednat, aby se na daňové poplatníky přenesla část nákladů, které mají například kvůli poplatkům na uskladnění vyhořelého jaderného paliva a podobně.
Novodobý boom
Země po celém světě oživují jadernou energii, protože usilují o větší energetickou nezávislost.
Od roku 2023 se jednatřicet zemí dohodlo na ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2050 oproti úrovni z roku 2020. Čína staví 28 nových reaktorů, zatímco Kanada, Velká Británie a USA doufají, že pokročilé reaktory budou uvedeny do provozu do konce desetiletí.
V Česku se schyluje k podpisu finálních smluv na stavbu dvou bloků v Dukovanech, elektrárenská společnost ČEZ může navíc využít opci k dostavbě dalších dvou bloků v Temelíně.
Přístup k jádru se mění v řadě evropských zemí. Francie chce do roku 2050 postavit až čtrnáct nových reaktorů, tři jaderné bloky plánuje Polsko.
Nové bloky zvažují i Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko, Bulharsko nebo Velká Británie. Belgie odložila na letošek plánovaný odchod od jaderné energetiky a prodloužila provoz dvou reaktorů Tihange 3 a Doel 4 s cílem snížit závislost na fosilních palivech. Původně se země chtěla více spoléhat na zemní plyn, ale v důsledku ruské invaze na Ukrajinu plány přehodnotila.
Německo, které dříve z jádra vyrábělo až třetinu své energie, odstavilo poslední bloky v roce 2023. Podle deníku Die Welt se ale uvažuje o tom, že by až šest bloků mohlo být opět uvedeno do provozu.
