Španělská ekonomika dává ostatním velikánům eurozóny na frak. Těží hlavně z probuzeného turismu

V roce 2024 zavítalo do Španělska rekordních 94 milionů turistů. Více lidí zaznamenala už jen Francie, kam se loni vydalo 100 milionů návštěvníků. Pryč jsou časy z období koronaviru, kdy se v roce 2020 v důsledku rozsáhlých lockdownů ekonomika propadla téměř o 11 procent.

Právě expanze cestovního ruchu po covidovém útlumu je hlavním důvodem, proč Španělsko loni v růstu HDP země jako Německo, Francie, Itálie a Spojené království výrazným rozdílem předčilo, upozornil web BBC. Nejblíže Španělsku byla Francie s růstem HDP o 1,1 procenta, což je přibližně jen třetina růstu země z Pyrenejského poloostrova.

„Španělský model je úspěšný, protože je vyvážený a zaručuje udržitelnost růstu,“ řekl ministr obchodu Carlos Cuerpo, podle kterého nepomohl k odrazu ze dna jen cestovní ruch, ale také finanční služby, technologie a investice. Poukázal také na to, že Španělsko bylo loni zodpovědné za 40 procent růstu eurozóny.

K oživení mohlo dojít i díky vydatné finanční pomoci z Bruselu. V rámci unijního plánu na podporu oživení po covidu-19 vyčerpá Španělsko z programu NextGeneration EU do roku 2026 až 163 miliard eur (přes čtyři biliony Kč). Po Itálii je druhým největším příjemcem těchto prostředků.

Španělsko peníze investuje do železnice, nízkoemisních zón ve městech nebo do elektromobilů a dotací pro malé podniky.

Výhodou 48milionové země oproti jiným velkým evropským ekonomikám je skutečnost, že je méně závislá na průmyslu. Konkurenti „v současnosti hodně trpí kvůli faktorům, jako jsou vysoké náklady na energie, konkurence Číny a dalších asijských zemí, náklady na přechod k udržitelnějšímu ekologickému modelu a obchodní protekcionismus“, míní María Jesús Valdemorosová, lektorka ekonomie na španělské IESE Business School.

V Madridu si zpětně pochvalují opatření, která vláda zavedla během energetické krize v roce 2022. Aby ochránily spotřebitele před prudkým nárůstem cen energií, Španělsko tehdy společně se sousedním Portugalskem zastropovalo cenu plynu využívaného pro výrobu elektřiny. O implementaci tzv. iberského modelu se jednalo i na celoevropské úrovni, avšak neúspěšně.

Výhodou Španělska je také význam obnovitelných zdrojů energie, což podněcuje investice. Země má druhou největší infrastrukturu pro OZE v celé EU.

Ostrou politickou debatu v zemi vyvolává imigrační politika, absorpce přistěhovalců na trhu práce je ale podle mnohých pro zemi s rychle stárnoucím obyvatelstvem zásadní. Potřebu imigrantů zdůrazňuje socialistický premiér menšinové vlády Pedro Sánchez, který pokládá jejich přínos pro ekonomiku za velice důležitý.

Podle odhadů Evropské komise bude i letos Španělsko v růstu HDP mezi velkými ekonomikami bloku premiantem a nad průměrem EU. Na obzoru se však rýsují výzvy, upozorňuje BBC.

I přes zmíněná pozitiva některé dlouhodobé problémy v ekonomice přetrvávají. Tradičně se jedná především o vysokou míru nezaměstnanosti, která je v EU nejvyšší. V posledním čtvrtletí loňského roku se ale situace zlepšila. Tamní úřad práce evidoval nezaměstnanost 10,6 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2008.

Ačkoliv momentálně z toho země těží, značná závislost na cestovním ruchu není ideální. Další problém představuje obrovský veřejný dluh Španělska, který je vyšší než roční ekonomický výkon země. Loni přesahoval dluh vůči HDP 104 procent.

Jesús Valdemorosová varuje, že se jedná o „nerovnováhu, kterou musíme napravit, a to nejen proto, že to vyžadují nové fiskální normy EU, ale také proto, že by mohla způsobit finanční nestabilitu“.