Spalují elektřinu bez užitku, teď mařičům energií hrozí zákaz

Sněmovní hospodářský výbor ve čtvrtek doporučil připojit k novele energetického zákona zvané lex plyn pozměňovací návrh ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který by provoz těchto zařízení zakázal. Novela, jež má primárně umožnit urychlení výstavby plynových elektráren, je teď ve Sněmovně před druhým čtením.

„Provozovat zařízení, která maří energii a nevyužívají ji ať už pro ukládání, nebo pro transformaci na jinou formu energie, je nehospodárné a neudržitelné. Nemůžeme si dovolit mařit energii, ale musíme hledat řešení, jak ji efektivně využít,“ řekl Novinkám David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva.

Doplnil, že pozměňovací návrh zakazuje použití mařičů pro podpůrné služby sítě a obdobné omezení platí například i v Německu. Omezení by se mělo týkat pouze technologií, které energii žádným způsobem dále nevyužívají. „Necílíme na ty, které energii využívají, případně ji přeměňují na jiný druh energie, která je dále využita,“ uvedl mluvčí.

Aktuálně podle jeho slov dosahuje výkon mařičů jednotek megawattů. Investoři ovšem do konce loňského roku požádali o připojení mařičů s celkovým výkonem přibližně tisíc megawattů, což odpovídá instalované kapacitě jednoho bloku jaderné elektrárny v Temelíně.

Je to reakce na rostoucí počet hodin se zápornými cenami elektřiny, které vznikají při nadprodukci z obnovitelných zdrojů.

„Typicky je to o slunečných víkendových dnech, kdy navíc ještě hodně fouká. V tu chvíli je nízký odběr a velká výroba elektřiny. Ten, kdo v té době nadbytečnou elektřinu spotřebuje, poskytuje službu přenosové soustavě,“ řekl Novinkám analytik ENA Jiří Gavor. A za odběr elektřiny dostane zaplaceno, proto se hovoří o záporné ceně.

„Toho využívají investoři do mařičů. Za co nejmenší náklady staví spotřebič, který přebytečnou elektřinu dokáže spotřebovat. Typicky jde o velký fén, jenž se rozžhaví a vznikne teplo, které fouká do vzduchu,“ doplnil.

Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera představují teď mařiče pro přenosové sítě velký problém. „Ale nejen ony, nýbrž také veškeré požadavky na připojení, které jsou nyní z obrovské části spekulativní. Na vině je špatný systém povolování připojení, kdy mají sítě povinnost připojit zdroj nebo spotřebič bez ohledu na jeho charakter či provoz,“ řekl.

To podle něj na řadě míst vede už nyní ke zbytečnému zablokování vážně míněného připojování. Podle Macenauera není pochyb, že nakonec dojde na realizaci jen nepatrné části těchto žádostí, nicméně sítě s nimi musí zacházet jako s reálným záměrem.

To by měl Vlčkův pozměňovací návrh alespoň zčásti řešit. „Technické informace zařízení poskytujících podpůrné služby jsou k dispozici při žádosti o připojení, takže už tehdy je zřejmé, kdo chce jakou technologií využít,“ uvedl Hluštík.

Aktuální množství mařené energie je stále malé. K okamžikům, kdy jsou mařiče aktivovány, dochází na velmi krátkou dobu a objem zmařené elektřiny je v současnosti nevýznamný. Trend ale sílí.

Podle Macenauera jsou mařiče v provozu jen zhruba po sto až dvě stě hodin za rok, bez činnosti tedy stojí přibližně 98 procent času. „Pro představu odhadujeme, že v roce 2024 prošla mařiči elektřina v objemu asi tří setin promile spotřeby České republiky,“ upřesnil.

Gavor doufá v rychlé schválení další novely energetického zákona, zvané lex OZE III.

„Mimo jiné umožní samostatně stojící velké úložné bateriové systémy. A mnozí investoři, kteří teď žádají o připojení mařičů, mohou místo nich připojit baterii. Ta může poskytovat službu elektrizační soustavě v obou směrech, tedy elektřinu spotřebovávat nebo ji později dodávat. Je to dražší, ale univerzálnější zařízení,“ doplnil Gavor.

Novelu ale nedávno Senát kvůli přílepkům omezujícím podporu obnovitelných zdrojů vrátil zpět do Sněmovny.

Macenauer ale také upozornil, že mařiče jsou velmi laciné a představují méně než čtvrtinu nákladů na baterie. „Kdybychom k takovému využití měli baterii, tak za přibližně deset let ji musíme vyměnit a energie potřebná k její výrobě převýší množství energie zmařené v onom mařiči. Mařič je tedy řešení s mnohem vyšší ekonomikou i ekologií,“ dodal.