Soukup chce po TV Barrandov přes sto milionů

Peníze si Soukup nárokuje například za moderování televizních pořadů, za půjčky svým firmám nebo za úroky z nich. Například za moderování chce za letošní květen téměř 622 tisíc korun, za červen pak přes 607 tisíc.

Za úroky z půjček své společnosti z let 2016 až 2018 pak požaduje téměř 38,4 milionu korun. V další pohledávce se za podobné úvěry z let 2018–2022 dožaduje přes 8,8 milionu. Za půjčky z let 2022 a 2023 chce téměř 76 milionů.

Ne se všemi pohledávkami ale u insolvenčního správce uspěl. Ten řadu z nich zpochybnil. Například na zmíněné honoráře za moderování v květnu a červnu totiž podle Jánošíka neexistuje ani smlouva ani doklad o provedeném plnění.

Insolvenční správce zpochybnil i proplacením pohledávek za úroky z půjček. „Důvodem popření je porušení zákonných povinností o střetu zájmů, v důsledku kterého je smlouva o zápůjčce neplatná a nárok na smluvní úrok proto nevznikl,“ uvedl v dokumentech v insolvenčním rejstříku.

I tak si ale Soukup podle Jánošíka může jako fyzická osoba nárokovat více než 70,6 milionu korun. Bývalý majitel TV Barrandov přitom požaduje další desítky milionů i prostřednictvím svých firem. Ale ani u některých těchto pohledávek Soukup zčásti u Jánošíka neuspěl.

Věřitelé společnosti Barrandov Televizní studio, která provozuje televizi Barrandov, přihlásili pohledávky za zhruba 1,89 miliardy korun. Začátkem prosince půjdou do přezkumného řízení. Podle Jánošíka jsou v pořádku pohledávky za takřka 1,17 miliardy.

I to je poměrně vysoká částka. Novinky oslovily Soukupa s dotazem, co stojí za špatnou situací společnosti a nakolik se na ní podílely honoráře za jeho vystoupení či úroky za úvěry, jež si účtoval. Ale neodpověděl.

Podle současného majitele společnosti Jana Čermáka je ovšem v pořádku, že Soukup do insolvence své pohledávky přihlásil.

„Pohledávky samotných majitelů, kteří často pro svou společnost i pracovali, nejsou v insolvencích ničím výjimečným. Jejich přípustností se zabývá prioritně ze zákona insolvenční správce, včetně využití plného účetnictví firmy,“ řekl Novinkám.

S tím souhlasí i Arthur Braun z advokátní kanceláře z bpv Braun Partners. „Není neobvyklé, že se bývalý majitel přihlašuje s pohledávkami do insolvenčního řízení. Často tak činí za účelem odepsání faktur z účetnictví, čímž může získat zpět odvedenou daň z přidané hodnoty a případně i korporátní daň,“ sdělil.

Vždy ale zůstává na insolvenčním správci a věřitelích, aby pohledávky přezkoumali a rozhodli, zda je přijmou. „Pokud by přihlašující osoba přihlásila pohledávku, která je po přezkoumání zjištěna z méně než poloviny, nebude se k ní přihlížet ani ve zbylém rozsahu,“ dodal Braun.

Podle Čermáka je nyní pro nezajištěné věřitele v reorganizačním plánu poměr výplaty dvě procenta. Za jeden milion tedy dostanou jen 20 tisíc korun.