Článek
"Nejsme s výsledkem spokojeni, nicméně počkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí soudu. Následně se rozhodneme, jaké kroky učiníme dál," uvedl Hrabovský.
"Rozhodnutí soudu vítáme očekávali jsme ho," uvedl mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Žalobu Nomura podala v červnu 2002 s tím, že při převzetí IPB byla porušena pravidla hospodářské soutěže. Jádrem sporu byla argumentace, že ČSOB svým chování ovlivňovala rozhodnutí vlády o převodu IPB, a tím působila proti rovné hospodářské soutěži. Spor nespadá do kategorie mimosoudních dohod mezi ČR a Nomurou.
Soud žalobu zamítl, protože ji podala jedna ze společností skupiny Nomura, která ovšem v době pádu IPB podle Kulowiaka neměla s kauzou nic společného, respektive "neúčastnila se tehdy hospodářské soutěže". Soud tak svým výrokem neřešil, zda ČSOB hospodářskou soutěž porušila, nebo ne.
Nomura ve sporu požadovala podle Kulowiaka 22 miliard korun jako náhradu škody, k tomu úroky a ještě jednu miliardu korun jako "zadostiučinění".
Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.