Soláry vedle chmele. Agrovoltaiku čeká zelená

Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou momentálně posuzuje Sněmovna. „Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny,“ okomentoval záměr ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

To podle něj umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Panely by přitom měly být umístěny tak, aby nepřekážely pěstování na pozemcích.

Umístění panelů bude potřeba nechat si schválit orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, což je třeba obec nebo kraj, a ministerstvem zemědělství. Také bude potřeba umístit panely tak, aby nepoškozovaly půdu a aby pak bylo možné pole uvést do původního stavu.

Podle dřívějších odhadů ministerstva by se mohly ocitnout až na 70 tisících hektarech. Jeden hektar by přitom podle solární asociace mohl poskytnout až jeden megawatt výkonu.

Zatím se projekty z oblasti agrovoltaiky objevují například v Německu, ale první vlaštovky se jsou už i u nás. Například těžební a energetická společnost MND na jednom z rekultivovaných pozemků postavila systém, který spojuje výrobu z obnovitelných zdrojů a zemědělství. Vedle solárů na něm je i 1555 rostlin vinné révy.

Není to jediná změna, kterou má novela přinést. Mimo jiné má zakázat využívat nejkvalitnější zemědělskou půdu pro stavbu velkých skladů a nákupních center. Výjimkou je půda do jednoho hektaru nebo rozpracované projekty.

Novelu ještě musejí odsouhlasit zákonodárci a podepsat prezident. Pokud se tak stane, tak začne platit už příští rok. Problémy s ní mají především obchodní řetězce a někteří developeři. Podle Hladíka je ale potřeba, protože se každý rok ze zemědělského půdního fondu vyjme zhruba 700 hektarů. To je tisíc fotbalových hřišť.