Soláry se montují i na slabé střechy, hrozí zřícení

„Představa, že zavolám do instalační firmy, která mi on-line naprojektuje řešení vhodné pro můj dům, je naivní a riziková. Technologie mají instalační pravidla a zdaleka ne každý objekt je pro ně vhodný,“ potvrdil Právu šéf společnosti Zero Living Luděk Lošťák.

Vzpomněl si například na předběžnou objednávku z ledna, kdy jedna firma z Ostravy chtěla na dvě haly instalovat dva tisíce panelů o odhadované hmotnosti šest tun.

Uvnitř haly byly příhradové nosníky svařené z ocelových trubek, ale už na první pohled poddimenzované i pro běžné zatížení sněhem.

„Při pouhém zběžném ohledání jsme u nich viděli deformaci. A na to ještě naložit šest tun? Po první schůzce jsme instalaci odmítli,“ popsal Lošťák.

Tento případ není zdaleka ojedinělý. „Do naší projektové a statické kanceláře přišel investor s již připraveným projektem na rozmístění fotovoltaických panelů. Krytina střechy ale byla ze slabých trapézových plechů konstrukce z tenkých profilů. I malá tíha panelů je navíc a sčítá se v místech jejich uložení,“ vylíčil statik Luděk Vejvara.

Investorovi nabídli, že panely lze umístit na samostatnou ocelovou konstrukci nad střechou. Jenže na tuto variantu už nebyl finančně ani projektově připraven. A tak šel jinam, kde by mu vyšli vstříc.

Vejvara má v ruce řadu snímků domů, kde je na první pohled vidět, že se to s panely namontovanými na slabých střechách přehnalo. Obzvláště to platí u těch rovných. Další častou chybou je montování panelů na staré krytiny.

Autorizovaného inženýra v pozemním stavitelství a požární bezpečnosti Václava Petráše si pozvala posoudit instalaci jedna menší firma. Fotovoltaické zařízení měla pouze položené na krytině nebo střešním násypu a betonové desky ho měly stabilizovat proti větru.

„Vše by bylo dobré, pokud by střecha měla rezervu tuto tíhu bezpečně přenést. Jenže stavebník a zjevně i instalační firma zapomněli na sníh, který může na střechu v zimě napadnout. Šlo mimochodem o podhorskou oblast s vyššími než průměrnými sněhovými srážkami,“ popsal Petráš.

Výpočty navíc potvrdily, že hmotnost těchto desek nebyla dostačující ani proti účinkům větru. „Řešení jsme nakonec našli, ale kolik zůstává instalací, které vůbec neřeší dopady všech účinků na statiku domu, přesněji statický posudek vůbec nemají?“ podotkl Petráš.

Dalším nešvarem bývá instalace velkého počtu panelů na střechu se starou krytinou. Majitel se tak vystavuje riziku, že za pár let bude muset panely sundávat.

„Na základě desítek případů, které jsme dosud posuzovali, vycházejí u dokončených či starších budov lépe střechy sklonité s krovy. Jinak je tomu ale u plochých střech budov a lehkých střešních plášťů hal,“ shrnul statik Luděk Vejvara.

Objednatel by se podle něho neměl spokojit s tím, že u fotovotaiky hraje roli jen výběr zařízení. „Vždy, a to bez výjimky, je nutné řešit statické účinky instalace. Už třeba proto, že z hlediska zákona je za případné škody odpovědný právě stavebník,“ dodal Vejvara.

Na statiku a zatížení střech fotovoltaikou zákazníky upozorňuje i společnost ČEZ v nabídkách, ve smlouvě a rovněž po obhlídce.

„Stalo se také, že jsme fotovoltaiku na zjevně nevhodnou střechu nenainstalovali. Pokud si zákazník není jistý, jsme schopni na vyžádání posudek statika také doporučit,“ sdělila Právu mluvčí Alice Horáková.

I pro specifické stavby se po­dle Lošťáka většinou podaří najít vhodné řešení, například instalace solárů na fasádu či plot namísto střechy.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě také opakovaně upozornila, že řada instalací fotovoltaiky má předimenzované výkony, jež nemusejí vést k očekávaným úsporám. Podle Lošťáka si mnozí objednatelé neuvědomují, že případné přebytky ze solárů může distribuční soustava odmítnout.