Solární elektrárny zdraží lidem proud o stokoruny

Domácnost, která spotřebuje měsíčně v průměru 250 kilowatthodin elektřiny, tak na podporu solárních a větrných elektráren nebo výrobu z biomasy připlatí ročně téměř pět set korun. Do tří let by se ale příspěvky domácností mohly zvýšit až sedminásobně, což by znamenalo zvýšení výdajů na elektřinu až o několik tisíc korun ročně.

Hlavním důvodem je podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka současná právní úprava, která zejména investorům do solární energie umožňuje udělat si ze stavby elektráren doslova zlatý důl.

Stát totiž musí od výrobců z obnovitelných zdrojů vykupovat elektřinu za ceny mnohonásobně vyšší, než je tržní cena. Tyto náklady jsou následně rozpočítány do ceny energií pro všechny odběratele elektřiny. Příští rok tak jen na podporu výroby ze solárních elektráren půjdou tři miliardy korun, celkem za obnovitelné zdroje zaplatíme šest miliard.

"Výkupní cena ze solárních elektráren je v současnosti téměř desetkrát vyšší než tržní cena elektřiny, což vytváří obrovský prostor pro zisk," řekl Právu Němeček.

Energetický regulační úřad je podle něho doslova zavalen žádostmi o povolení výstavby nových solárních elektráren. "V minulých měsících to bylo kolem čtyř set žádostí měsíčně, v září to bylo 600 a v říjnu již více než 650 žádostí," uvedl Němeček.

Výroba elektřiny v solárních elektrárnách tak raketově roste. Zatímco instalovaný výkon činil koncem roku 2008 něco přes 50 megawatt, koncem letošního roku to může být až sedmkrát více.

"V září činil instalovaný výkon asi 100 megawatt. Do konce roku by to mohlo být až 265 megawatt," uvedl Němeček.

Pokud by se však realizovaly investorské záměry, ke kterým již bylo vydáno kladné stanovisko, činil by podle Němečka instalovaný výkon solárních elektráren do dvou až tří let celkem až 2000 megawatt, tedy téměř sedmkrát více než letos.

Alarmující podle Němečka je i fakt, že pokud by se realizovaly všechny připravované projekty, bude podíl fotovoltaiky na celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie asi sedm procent, ale přitom spotřebují 40 procent všech finančních prostředků na podporu těchto zdrojů.

Problém je v tom, že zákon číslo 180 z roku 2005 neumožňuje regulátorovi snížit podporu o více než pět procent ve srovnání s předchozím rokem. V návrhu zákona přitom byla možnost měnit výši podpory až o deset procent ročně, schválena byla ale jen možnost změny o polovinu této hodnoty. "Byla v tom asi lobby investorů do těchto zdrojů," uvedl Němeček.

Zatímco výkupní ceny elektřiny se téměř nemění, náklady na výstavbu solárních elektráren jen za poslední rok klesly asi o 40 procent. "Vlivem poklesu cen technologií a posílení kurzu koruny došlo k výraznému poklesu nákladů firem, které solární elektrárny staví," řekl Němeček.

Výše výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů byla koncipována tak, aby zajistila patnáctiletou návratnost. Podle odborníků se ale při současných cenách technologií solární elektrárny zaplatí asi už za pět let. Investoři tak mohou dalších deset let inkasovat státní podporu a realizovat obrovské zisky.

Vzhledem k tomu, že Energetický regulační úřad již avizoval, že je třeba s výší podpory něco dělat, chtějí nyní investoři za každou cenu uvést elektrárny do provozu co nejdříve. Výkupní cena elektřiny v roce zprovoznění elektrárny se totiž investorovi musí platit celých 15 let v nezměněné výši, tedy bez ohledu na to, že v dalších letech mohou mít nové projekty podporu výrazně nižší.

"Dlouhodobě usilujeme o úpravu zákona tak, aby bylo možné překročit pětiprocentní limit pro úpravu dotace. Zároveň ale chceme, aby byla zachována 15letá doba návratnosti investice, tak jak to platí nyní," uvedl Němeček.

Změny v zákoně plánuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Mohly by být přijaty ještě letos. "O situaci víme a chceme ji řešit. Buď by šlo o úpravu zákona, která by mohla projít ještě letos, nebo budou změny zahrnuty v celkové novele zákona a schváleny by tak pravděpodobně měly být příští rok," řekl Právu mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský.

Podpora solárních elektráren je podle Němečka vysoká i ve srovnání s cizinou. "Výkupní cena fotovoltaiky je u nás nejvyšší široko daleko. V okolních zemích navíc platí pro podporu fotovoltaiky jiná pravidla. Například na Slovensku dostávají podporu jen menší elektrárny, v Maďarsku je zase podpora odstupňována podle výše instalovaného výkonu," vysvětlil Němeček.

Další miliardy si podle Němečka mohou vyžádat investice do přenosové sítě. "Síť na to nebyla stavěná, může to ovlivnit kvalitu připojení pro odběratele. Vyřešení této situace bude pro provozovatele sítě do budoucna znamenat velké investice," uvedl.

Miliardové investice si vyžádá i posílení rozvoden elektřiny. "Podle zkušeností ze zahraničí by každá rozvodna mohla potřebovat investici v řádu jednotek miliard korun," prohlásil.

Navíc je nutné počítat s náklady na regulaci. "Bude-li například horší počasí, než se očekávalo, nebudou solární elektrárny dodávat elektřinu a k dispozici musí pro tyto případy být pohotový výkon, například přečerpávací vodní elektrárny. I to se bude muset zaplatit," dodal.

"Pokud bude rozvoj fotovoltaických elektráren pokračovat stejnou rychlostí jako doposud, vyvolá nutnost posílení transformačních vazeb mezi přenosovou a distribuční soustavou. Náklady na tyto investice analyzujeme,“ řekla Právu Jana Jábůrková, mluvčí společnosti ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu.