Článek
Dnes pracuje nad 65 let asi jen sedm procent lidí. Firmy tvrdí, že by o seniory stály, dá se tedy předpokládat, že to spíš oni už pracovat nechtějí nebo nemohou. Je podle vás správné, že odložení věkové hranice pro odchod do penze na 68 let tyto lidi bude do práce v budoucnosti „nutit“?
Je otázka, jestli lidé mladší dnes pracují „dobrovolně“. Jestli to není tak, že jsou nuceni vydělávat, aby měli z čeho žít. Ale začnu obecnějším problémem. Prodlužování věku pro odchod do důchodu bude nabíhat velmi postupně a těch 68 let se bude týkat asi dnešních třicátníků. Zdravotní stav seniorů bude za tři desítky let možná výrazně odlišný než dnes.
I když v Česku nemáme nízkou hranici naděje na dožití, v průměru je to 79 let, máme poměrně nízký věk dožití ve zdraví. To je něco, na čem bychom měli jako společnost pracovat, vlastně nezávisle na věku odchodu do důchodu.
U mužů činí naděje na dožití dnes asi 76 let, u žen 82 let. Pokud se toto číslo výrazně nezmění, což nyní nevíme, „užili“ by si muži pobírání penze jen osm let… Je to spravedlivé?
Musíme pracovat s modelem udržitelného systému. Na jedné straně je to, co bychom chtěli, a určitě bychom si všichni přáli mít dlouhý důchod a užívat si ho co nejdéle, ale na druhé straně je tu ekonomická a demografická realita, která říká, že dnes je důchodový systém v deficitu a ten se bude kvůli stárnutí populace ještě více prohlubovat.
Bylo by dobré, aby lidé měli naději důchod prožít ve zdraví. Měli bychom zahájit společenskou diskusi o tom, proč je u nás ta naděje na dožití ve zdraví v evropském srovnání nízká. Máme sice dostupnou zdravotní péči a dokážeme udržovat lidi při životě, ale nejsme dobří v prevenci, zdravém životním stylu a třeba lepším stravování, abychom si pozdějších let užili.
Lékaři: Zlom v 65 letech. Víc nemocí i demence
Hovoří se o tom, že by si lidé měli na důchod našetřit, že se nemohou spolehnout na to, že se o ně systém plně postará. Je to podle vás reálné, když medián mezd je asi 35 tisíc korun a lidé zpravidla celý život splácí hypotéku, starají se o děti apod.?
Myslím, že to pro velkou část společnosti skutečně reálné není. Proto bych považoval za tragédii, kdyby současný důchodový systém ztroskotal. Jeho velká síla je v tom, že by měl poskytovat sociální jistotu a důstojné stáří i lidem, kteří měli nižší příjmy a nemohli si během života spořit.
Proto se musíme bavit o důchodové reformě, aby nedošlo k tomu, že systém zkolabuje a ti nejohroženější, kteří si nenaspoří na důchod, stráví stáří v chudobě.
Samozřejmě že ten, kdo si to dovolit může, ať na důchod spoří a zajistí si větší pohodlí.
Jak se podle vás pozdější odchod do důchodu promítne ve fungování rodin? Dnešní babičky odešly do důchodu okolo 60. roku, pomáhaly hlídat vnoučata o prázdninách… V 68 letech bude mít řada seniorů vnoučata už odrostlá. Bude stoupat poptávka po táborech, předškolních zařízeních atd.?
Ta poptávka stoupá už teď. Už dnes, když se lidem narodí první děti, tak prarodiče typicky nejsou v důchodovém věku. Ženy mají děti v průměru okolo 30 let, jejich matky zase měly děti ve 25 letech. Babičkám je tedy při narození vnoučat okolo 55 let. V nejranějších letech, kdy je pomoc nejvíce potřeba, stejně péče často dopadá jen na tu mladou rodinu.
Lepší institucionální podpora v podobě například těch dostupných školek je potřeba už teď. Další věc je, že nevíme, jaká bude situace za 30 let, během kterých by důchodový věk měl vyrůst na těch 68 let. V kolika letech si budou lidé pořizovat děti, jak bude vypadat způsob péče o ně, kam se posune pracovní trh a zařízení péče o děti.
Důchodová reforma se musí připravit dlouho dopředu, aby se na to společnost stihla připravit.
Nebudou zaměstnaní senioři brzdit kariérní růst mladších ročníků, protože budou zůstávat na vedoucích pozicích?
I v tomto platí, že nevíme, kam se za tři desítky let posune pracovní trh. Máme extrémně nízké množství částečných úvazků a to vede k tomu, že pohyb na pracovním trhu je skokový. Týká se to i rodičovství. Člověk pracuje naplno, potom začne pečovat o děti, a to poměrně dlouho, a posléze se vrací na pracovní trh tzv. z nuly na sto. Na Západě je mnohem častější, že vstupuje na pracovní trh postupně skrz částečné úvazky.
Stejně bychom si mohli představit i výstup z pracovního trhu. Například postupným snižováním pracovního úvazku, odpovědnosti, která souvisí i s pracovním stresem.
Jestli bude vznikat konkurence mezi mladými a starými, to závisí na tom, jaká bude situace na trhu práce a nezaměstnanost, ale to opět není primárně závislé na věku odchodu do důchodu.
Koalice brzdí: Padesátníkům důchodový věk nezvýšíme
