Sociolog: Plošné snižování nově vyměřovaných důchodů je fatální chybou

Vláda už provedla několik změn v penzích: znevýhodnila předčasné důchody, zpomalila valorizace a zavedla takzvané výchovné. Považujete tyto kroky za správné?

Za správné by bylo možné považovat znevýhodnění předčasných důchodů, ale pouze za podmínky, pokud by byly vyřešené takzvané náročné profese.

Zavedení výchovného bylo opřeno o falešný argument zohlednění výchovy dětí, ale děti nevychovává pouze jeden rodič. Navíc náklady na výchovu dítěte nejsou pro všechny děti stejné; jsou úměrné příjmům rodičů, tedy i pojistnému.

Záminka pro výchovné se ukazuje i na aktuálním návrhu změny ve výchovném, kdy cílem má být postupné zrušení výchovného pro první a druhé dítě, což vláda odůvodňuje tím, že byl splněn cíl vyrovnání nižších důchodů žen. To byl totiž skutečný důvod tohoto opatření, nikoliv zohlednění výchovy dětí. Vláda v tomto ohledu porušila své programové prohlášení.

Co zpomalení valorizace?

To má důsledek ve zrychlení poklesu poměru důchodu k reálné mzdě v průběhu stárnutí. Tedy důsledkem bude rychlejší chudnutí důchodců s rostoucím věkem proti životní úrovni populace. Přitom jim porostou náklady na zdraví. Toto opatření je sociálně necitlivé.

Která opatření reformy navrhované lidoveckým ministrem Marianem Jurečkou považujete za prospěšná a která nikoliv?

To je otázka pohledu. Prizmatem krátkodobých a střednědobých dopadů na státní rozpočet je nejprospěšnější prolomení věku odchodu do důchodu a snižování výše nově vyměřovaných důchodů.

Naopak škodlivé je započtení doby vysokoškolského studia či paušální, takzvaný rodinný, základ místo zápočtu průměrného příjmu konkrétní osoby za péči o dítě.

A z dlouhodobého pohledu?

Z toho je plošné snižování výše nově vyměřovaných důchodů, tedy i rodičům nových plátců, fatální, tragickou chybou. To stimuluje i osoby, které by chtěly mít děti, aby si místo výživy dětí a investic do jejich vzdělávání raději vytvářely úspory k dorovnání sníženého důchodu.

Opatření prohlubuje příčinu potíží průběžného systému tlakem na snížení porodnosti. Jde o stejnou zásadní chybu jako u druhého penzijního pilíře. Toto považuji za naprosto klíčovou vadu navrženého řešení, že nejen neřeší citlivost průběžného systému na demografický vývoj, ale vytváří další ohrožení systému. Nehledě na vyvolání vyšší poptávky po doplnění české populace imigrací. Výsledky této politiky lze vidět od severu přes západ až na jih Evropy.

Lidé nejcitlivěji vnímají prodlužování věku odchodu do důchodu. Opravdu to bez toho nepůjde?

Nepochybně by to šlo. Je to politické rozhodnutí, zda bude kladen důraz na důchodový věk, poměr důchodu a mzdy, míru valorizace, co nejdřívější zahájení výdělečné činnosti mladých, nebo na zohlednění výchovy nové generace jako rovnocenného zdroje průběžného systému. Vláda zvolila pokračování silné diskriminace rodičů s dětmi v průběžném systému, což vyvolává tak velký tlak na zvyšování věku odchodu do důchodu.

Chybějící odstupňování sociálního pojištění při výchově dětí a scházející zohlednění výživy dětí ve výši důchodu úměrně odvedenému pojistnému je protisystémové řešení. Oproti tomu zvyšování věku odchodu do důchodu úměrně prodlužování doby dožití ve zdraví je alespoň v souladu s principy průběžného systému – při zachování poměru produktivní doby a doby pobírání důchodu.

Je potřeba ale vnímat i tlak na průběžný systém spočívající ve stále rostoucím věku zapojení populace do výdělečné činnosti, kdy toto narůstání je rychlejší, než by odpovídalo úměře růstu věku dožití.

Už jste zmínil dřívější penzi u náročných profesí. Kterých by se to mělo týkat?

Bylo by vhodné to nazývat pravými jmény. Tedy nikoliv dřívější odchod do důchodu náročných profesí, ale zajištění adekvátního poměru doby pobírání důchodu k produktivní době i v profesích, kde je prokazatelně snížená průměrná doba dožití.

Jsou i četné případy, kdy se osoby těchto profesí důchodu vůbec nedožijí. Z toho by měl vycházet i princip výběru a míry vlivu na důchodový věk. Náročné profese by měly být určeny tak, že dojde ke statistickému vyhodnocení vlivu konkrétní profese na dobu dožití.

A co říkáte na změny ve třetím pilíři, které začnou platit příští rok? Budou si lidé na stáří víc spořit a kvůli zajištění i investovat?

Třetí pilíř je zcela nefunkční. Zejména proto, že neplní funkci doplnění důchodu z průběžného systému, nelze s ním počítat v bilanci průměrného souhrnného důchodu z obou pilířů k průměrné mzdě, nepromítá se do snížení nároků důchodců na nepojistné sociální dávky. Je to pouze vyhazování státních peněz ve prospěch atraktivity finančních produktů.

Větší efekt by měl „důchodový příspěvek“ k zajištění vlastního bydlení na důchod, protože to má dlouhodobý dopad na životní standard důchodce a snižuje tlak na další dávky.

Důchodový systém, tedy kombinace prvního a třetího pilíře, by měl fungovat tak, že rodiče dvou a více dětí by vůbec neměli být motivováni ke spoření na důchod, ale k výchově a výživě dětí, a jejich důchod z průběžného systému by měl být naprosto dostatečný. Opačný přístup je hrozba pro demografický vývoj.

Naproti tomu třetí pilíř by měl pomoci k tomu, zajistit se státní podporou srovnatelný důchod i lidem, kteří z jakýchkoliv důvodů děti, a tím pádem ani náklady, na ně nemají.

A hlavně, pokud toto spoření stát významně dotuje, měla by být povinná podmínka výběru pouze formou doživotní anuity, tedy průběžného valorizovaného dorovnání důchodu z penzijního fondu k nižšímu důchodu z průběžného systému.