Článek
„Je jasné, že státní rozpočet sociální služby formou dotací za 30 let neufinancuje,“ řekl Právu ředitel ministerského odboru sociálních služeb a sociální práce David Pospíšil.
„Kvůli stárnutí populace, zejména jeho dopadům, které přijdou za třicet padesát let, dojde k nejvyššímu zatížení státního rozpočtu. Z analýz nám vyšlo, že nejvhodnější by bylo přijít s pojistným systémem. To znamená připojištění na péči, obdobně jako je tomu v Německu,“ přiblížil.
| Situace v Německu |
|---|
| V Německu je pojištění na pokrytí potřeb z důvodu vysokého věku, zdravotního postižení, nepříznivé sociální situace nebo kombinace všech faktorů povinné. Činí asi tři procenta příjmu, bezdětní mohou mít zvýšenou sazbu o 0,25 procenta. U zaměstnanců hradí část této sazby zaměstnavatel. Pojistné je v případě potřeby péče vypláceno formou příspěvku na péči. |
| Pojištění v Německu bylo po mnoha letech příprav zavedeno v roce 1995 a tvoří tzv. pátý pilíř vedle zákonného zdravotního, úrazového, důchodového pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. |
V ČR je debata na začátku, ministerstvo by mohlo základní obrysy zveřejnit za rok. Podle Pospíšila je třeba ještě vypracovat různé modely fungování nového principu sociálních služeb a hlavně zajistit podporu nejen napříč politickým spektrem, ale i ve společnosti. Což nebude snadné s ohledem na vývoj debaty kolem důchodové reformy, jež se táhne od 90. let.
Sloučená dávka Maláčové může sebrat desetitisícům lidí bydlení
Pro letošek má ministerstvo připraveny dotace na podporu sociálních služeb ve výši 18,6 miliardy korun. Výdaje se každým rokem zvyšují. Ještě v roce 2011 činil rozpočet ministerstva na dotování sociální péče jen 6,22 miliardy. Nyní je to tedy trojnásobek.
Současná suma však představuje jen 29 procent celkových nákladů na sociální služby. Podle dat ministerstva v uplynulých sedmi letech průměrně další pětinu odvádějí na sociální služby klienti prostřednictvím příspěvku na péči. Na ten mají nárok na základě lékařského posudku a pohybuje se od 880 korun do 13 200 podle úrovně nemohoucnosti.
Za sebe mohu říct, že bych proti připojištění nic moc neměla
Z 21 procent jsou služby pokrývány z kapes uživatelů, tedy ze starobních či invalidních penzí, úspor nebo peněz od příbuzných. Zdravotní pojišťovny pak přispívají pěti procenty. Kraje a obce, které jsou nejčastěji zřizovateli pobytových zařízení pro seniory a postižené, se podílejí z devíti a osmi procent. Zbytek jde z evropských fondů, jiných státních resortů, příspěvků, darů a dalších aktivit.
Strany se neshodují
Podle Pospíšila je objem financování dostatečný na příštích 15 let, nedojde-li k nenadálým výkyvům. Nutnost reformy si uvědomují i politici, byť zatím nenacházejí společnou řeč. Například v ANO o řešení palčivého problému ještě jasno nemají. „Za sebe mohu říct, že bych proti připojištění nic moc neměla, ale nemohu hovořit za všechny naše poslance,“ řekla šéfka sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO).
ODS zase zamýšlí zavést daňovou asignaci. „Lidé by měli možnost nákupu sociálních služeb buď pro sebe, nebo pro rodiče či prarodiče. Mohli by si převést jeden procentní bod ze sociálního pojištění na důchody svých rodičů nebo na nákup zdravotních, sociálních potřeb,“ řekl Právu odborník ODS Jan Bauer.
Připustil ale, že i připojištění je schůdná varianta. „To jsou dva modely, kterými se to řeší ve světě. A myslím, že to už je i úkolem ČR,“ dodal.
Já splněno mám, osopila se jedna ministryně na druhou
Předsedkyni TOP 09 Markétě Adamové se ale forma připojištění nezamlouvá. „Pokud by to mělo znamenat větší odvody pro zaměstnavatele a zaměstnance, tak bychom to určitě nepodporovali. Už nyní je zátěž odvodovými povinnostmi jedna z nejvyšších v EU,“ sdělila Právu. A nevěří, že by vláda šla cestou soukromého připojištění. Podle ní by se měl přehodnotit systém příspěvků na péči a celá oblast sociálních služeb.
Další zdanění práce odmítá i místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. „Rakousko-německý systém připojištění se k nám snadno převést nedá. Je to jednoduché – jde o to, kolik lidem zbude. Druhá věc je, že se musíme bavit, jak lze udržet tu současnou péči o starší křehké lidi. Nelze jen zavést novou platbu, ale také celkově přeměnit systém,“ řekla Právu.
V domovech pro seniory, pro zdravotně postižené, v chráněném bydlení a v týdenních stacionářích je zhruba 90 tisíc lidí.