Článek
V interním materiálu, který se podařilo získat deníku Právo, Sobotka varuje zejména před dopady zákonů o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a o službě státních zaměstnanců, které začnou platit 1. ledna 2005. Oba zákony totiž mají podle financí ukrojit ze státního rozpočtu 15 miliard korun.
"Ty jsou jasným ohrožením cílů reformy a zároveň ohrožením možnosti dodržet schválené střednědobé výdajové rámce," tvrdí ministr.
Sobotka se tak svým postojem zjevně dostává do rozporu jak s premiérem Stanislavem Grossem, který od zvýšení platů policistů a dalších příslušníků bezpečnostních složek neustoupil, tak s dalšími členy vlády, kteří chtějí v rámci svých rozpočtových kapitol urvat, co se dá.
Nasvědčuje tomu i fakt, že Sobotkova zpráva o průběhu reformy veřejných financí ležela na stole ministrů již opakovaně, avšak vláda její projednávání kvůli mnoha připomínkám vždy odložila. Dalším pokusem má být zasedání vlády příští týden, kde je dokument opět na programu.
Úředníci neubývají
Ministrovi financí se nelíbí ani to, že resortní ministři neberou příliš vážně povinnost snižovat počet zaměstnanců svých úřadů. Když vláda schvalovala reformu veřejných financí, stanovila, že by jejich počet neměl přesáhnout 19 200. Dva roky jich ale stále přibývá a jejich počet se blíží ke stanovenému limitu. Letos státní rozpočet už musel vyhradit finance na 19 191 zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy.
Sobotka varuje, že budou-li resorty pokračovat stejným tempem jako dosud, pak vládou stanovený limit bude překročen a ve spojení s neustálým tlakem na zvyšování jejich platů a s naplněním zmíněných zákonů to může reformu skutečně ohrozit.
Ministři se však brání, že ani "interní personální audity nenalezly rezervy, kde by bylo možno ušetřit státní prostředky omezením počtu státních zaměstnanců".
Sobotka ale argumentuje výsledkem obdobného auditu na slovenském ministerstvu financí, kde na základě jeho výsledků snížili počet zaměstnanců z 840 na 590 a zmizelo 50 útvarů. Jen desetiprocentní snížení v ČR na úrovni všech ústředních orgánů mohlo by podle Sobotky uspořit až miliardu korun ročně.
Na slíbené příspěvky nejsou peníze
Vrásky ministrovi dělá fakt, že ještě nemá na realizaci obou služebních zákonů v rozpočtu peníze, protože z potřebných 15 miliard má zatím zajištěno pouhých devět. Stejně tak má těžkou hlavu z toho, kde vezme peníze na jednorázové příspěvky, vyplacené v červenci, kterými vláda chtěla rodinám s dětmi a důchodcům kompenzovat dopad zvýšení DPH.
Sobotka v dokumentu, s nímž jde do vlády, upozorňuje, že hranici výdajů v budoucnu nemusí ohrozit jen služební zákony, ale i některá jiná letošní vládní usnesení. V této souvislosti jmenuje rozhodnutí kabinetu z února o novém vládním spojení, které by mělo spolykat téměř 200 miliónů korun, nebo dubnové usnesení o tom, že vláda nahradí dopravcům ztráty, které jim vzniknou se zavedením žákovského jízdného. Tím totiž rozhodla o poskytnutí více než jedné miliardy v letošním a příštím roce.
