Sobotka chce kolkovat tvrdý alkohol

Toto datum totiž stanovil ministr financí Bohuslav Sobotka ve svém záměru jako okamžik, kdy má v ČR začít platit pro všechny výrobce a dovozce lihovin povinnost kolkovat své zboží. Piva a vína se to týkat nebude.

Tak jako před deseti lety zavedení povinných kolků podražilo cigarety, dá se očekávat, že výrobci a dovozci přenesou náklady na přelepování lahví kontrolním páskem na občana-spotřebitele.

Zatímco původně Sobotkovi úředníci plánovali, že výrobu kolků zaplatí státní kasa, nutnost úsporných opatření donutila ministerstvo navrhnout, aby se náklady přesunuly na výrobce či dovozce alkoholu. To se nejspíš promítne do cen. I když stát chce velkoryse snížit náklady výrobcům tím, že jim jako kompenzaci umožní dát jednorázově do odpisů nová etiketovací zařízení, je otázkou, kdo z nich pak takový odpis promítne do snížení ceny svého výrobku.

Podle odhadu ministerstva financí (MF) půjde asi o výrobu 200 miliónů kolků ročně. Cena jednoho by neměla překročit 1,20 Kč.

Sobotka pustil svůj záměr do prvního kola meziresortního připomínkového řízení a chystá se na podzim na jeho základě připravit pro vládu a parlament návrh zákona.

Kolkováním tvrdého alkoholu chce Sobotka zabránit daňovým a celním únikům. Jeho úřad trvá na tom, že právě tyto úniky způsobují neustálý meziroční pokles vybraných spotřebních daní z lihu a toto stanovisko chce obhajovat ve vládě. Jenže s tímto názorem narazil u ministerstva zemědělství a u Unie výrobců lihovin. Jejich zástupci jsou naopak přesvědčeni, že tento pokus nebude úspěšný, nezruší černý trh s lihovinami a nakonec budou náklady vyšší než přínos.

"Uplatnění navrhovaného zákona bude finančně náročné pro všechny, zejména malé a poctivé výrobce a distributory lihovin, může vést k jejich krachům. Bude náročné i administrativně a v podstatné míře nezabrání podvodům," varovali úředníci z ministerstva zemědělství.

Unie výrobců lihovin upozornila, že "opatření neodpovídá trendu volného pohybu zboží ve sjednocené Evropě, zvyšuje náklady výrobců a tím i konečnou cenu pro spotřebitele".

Jenže reakce Sobotkova úřadu byla jednoznačná - je to další součást reformy veřejných financí, a proto neustoupí. A to přesto, že ani samotné finance si nejsou jisty výsledkem kroku, který má stát hned zkraje přijít na nejméně 266 miliónů korun: "Vyčíslit účinnost značení lihovin kontrolní páskou na daňové příjmy ze spotřební daně z lihovin není možné, ale v případě omezení daňových úniků by se mělo projevit zvýšením příjmů státního rozpočtu zejména v roce 2005," připustila zpráva, kterou Sobotka připravil vládě.

Kolkování tvrdého alkoholu má přispět i k ochraně konzumentů. Zavedení tohoto opatření totiž bude mít za následek omezení prodeje lahví s podezřelým obsahem, které se dnes prodávají na některých tržištích. Alkohol bez kontrolní pásky by se v českých obchodech mohl doprodávat pouze do konce příštího roku.

Označování alkoholu není v Evropě věc neznámá. Tuto povinnost již mají výrobci i dovozci na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, ale i v Itálii, Portugalsku, Španělsku či Dánsku a podle Sobotky se v těchto zemích osvědčila. V Česku se již podobná praxe používá od roku 1994 u cigaret a tabákových výrobků a ministr si ji také pochvaluje.

Výrobu pásek, které budou mít ochranné prvky proti padělání, zajistí Státní tiskárna cenin. Distribuovat by je měly některé celní úřady. Podle Sobotky by to měly být ty, u kterých je předpoklad, že zůstanou zachovány i po vstupu ČR do EU. A tak si svou existenci zřejmě zajistil úřad v Kutné Hoře, kde mají dobrý trezor, který je podmínkou pro skladování velkého množství cenin. V dalších třech úřadech, které teprve budou vytipovány, se budou muset obdobná trezorová pracoviště teprve budovat a stát to přijde asi na 66 miliónů korun.

Zákon má obsahovat i přísné sankce. Jejich výše zatím stanovena není, ale je jasné, že propašovaný a nekolkovaný alkohol propadne státu. Kontrolovat plnění zákona budou moci vedle celníků i finanční úřady, zemědělská, potravinářská i obchodní inspekce a živnostenské úřady.