Článek
Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen.
Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Má jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. V mnoha případech ale v nich není ČR soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.
„Je to ukázka toho, že nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus. Ten návrh, pokud projde, bude protiprávní, v nesouladu s evropskými principy, v nesouladu s tržním prostředím,” uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.
Potravinová soběstačnost? Drahý a nebezpečný nápad, tvrdí institut
Podle Liberálního institutu u návrhu přetrvávají stejné problémy jako u podobných snah zákonodárců z jara.
„Obdobný návrh jsme komentovali již na jaře. Podobné nápady jsou proti právu EU i Světové obchodní organizace, povedou ke zdražení potravin a k jejich horší kvalitě, což dopadne zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel,” sdělil Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Pánek i Šebek naráželi na to, že tyto návrhy podle expertů odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.
„Jak jsme ukazovali v naší studii z jara, omezování volného obchodu s potravinami také vytváří velké problémy s potravinovou bezpečností, kdy špatná úroda na území našeho státu bude znamenat okamžité obrovské problémy s dostupností těchto potravin,” doplnil Pánek s tím, že na prospěšnosti volného obchodu se shodují ekonomové napříč ideologickým spektrem.
Výbor návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách. Přesnou definici specializované prodejny má určit ministerstvo zemědělství. Zmíněná studie Liberálního institutu ukazovala praktické problémy s tím, jak určit, co je česká potravina.
| Paradoxy povinného podílu českých potravin |
|---|
| Sýry společnosti Brazzale, vyrobené z českého (moravského) mléka, a to na území ČR (Litovel), se kvalifikují jako česká potravina, přestože je tak nikdo nebere. A nejsou tak označovány. |
| Coca-Cola vyráběná v Praze-Kyjích se zřejmě kvalifikuje jako česká potravina, přestože ji tak nikdo nebere. A není tak označována. |
| Šunky z masného průmyslu Krásno či jiných masokombinátů se nekvalifikují jako české potraviny, protože jsou většinově vyráběny ze zahraničního vepřového masa, a tak nevyhoví hmotnostním kritériím, přestože jsou jako české brány. |
| I potraviny vyrobené v českém závodě, byť třeba prodávané pod privátní značkou společnosti Lidl (jako smetany mlékárny Kunín či saláty z firmy Varmuža) by se kvalifikovaly jako české výrobky, přestože tak nejsou označovány a nemají tak být ani vnímány. |
| Zdroj: Studie Liberálního institutu |
Podle Šebka je podpora návrhu ve výboru důkazem, že české dotační principy podporující velké zemědělce nejsou nastaveny správně, protože ti nejsou schopni zajistit soběstačnost Česka v hlavních komoditách.
Původně část poslanců především z ANO a SPD prosazovala, aby se nejprve v roce 2021 povinně prodávalo 55 procent českých potravin, ale do roku 2027 měl podíl stoupnout na 85 procent. Tato varianta navíc nespecifikovala potraviny, kterých se má nařízení týkat, ani plochu nebo zaměření dotčených prodejen.
S obdobným návrhem již v minulosti v Bruselu narazilo Rumunsko. To před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 procent potravin od místních producentů. Kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení letos raději zrušilo.
