Článek
Počítá s tím novela zákona, kterou v pátek v úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.
Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Novelu nyní posoudí sněmovní zemědělský výbor. Navrhované změny vycházejí z evropské směrnice o nekalých praktikách.
Ze zákona by tak podle vládního návrhu mělo zmizet dosavadní ustanovení, které definuje významnou tržní sílu.
Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním či poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.
Významná tržní síla se má nově podle vládního návrhu posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.
Nové vymezení okruhu dotčených subjektů vychází z textu směrnice o nekalých praktikách, řekl již dříve před poslanci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zákon o významné tržní síle podle něj nyní dopadá na malé množství odběratelů. Lhůta pro převzetí evropské směrnice uplynula loni 1. května, a Evropská komise proto již kvůli tomu zahájila s českou stranou řízení.
Vláda navrhovala, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení.
Tento postup ale vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová to zdůvodnila potřebou podrobné diskuse ve výborech.
Poslanec ANO Karel Tureček již při předchozím projednávání řekl, že pokud novela zákona projde v navrhovaném znění, nepochybně zhorší postavení firem působících v zemědělském a potravinářském řetězci.
Původně navrhl vrátit zákon předkladatelům k dopracování. Dnes ale svůj návrh stáhl. SPD chce podávat pozměňovací návrh směřující k navýšení podílu českých dodavatelů a vyšší ochraně tuzemských firem.
Nekalou praktikou bude hlavně sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele.
Mezi tyto praktiky má také patřit neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele odběratelem s významnou tržní silou.
Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009.
Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli.
Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.
Cílem evropské směrnice je podle ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu, které společně kabinetu návrh novely předložily, co nejvyšší sjednocení předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik v zemědělském a potravinovém řetězci.