Článek
Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Požadavek vyplývá ze směrnice EU, kterou předloha zavádí do českého zákona.
Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Nebude se do ní započítávat případné prodlení způsobené stavebníkem. Příslušným úřadem bude nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad.
Přejmenování zákona i jeho rozšíření v pátek schválila Sněmovna.
KOMENTÁŘ: Splasklá bublina gigafactory a hokynář Síkela – Alex Švamberk
Ministři dopravy a průmyslu Martin Kupka (ODS) a Jozef Síkela (STAN) po schválení zákona novinářům řekli, že norma pomůže rozvoji české ekonomiky a přispěje i ke zlepšení životního prostředí.
Návrh uvítal i prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, podle kterého může zákon otevřít cestu ke strategickým investicím v Česku. „Mohou posunout Českou republiku k budoucí konkurenceschopnosti nebo k udržení si konkurenceschopnosti tam, kde ještě patříme ke špičce,“ uvedl Zajíček.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Tak letos postupovalo například ekologické hnutí Děti Země, které napadlo rozkladem stavební povolení pro úsek dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem.
Samosprávy se bojí o vodu
Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí.
Sněmovna při schvalování novely přijala změnu horního zákona, která zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní. Ložisko kritických nerostů pak má být ložiskem strategického významu. Takové ložisko stanoví vláda nařízením. Na hrozící nedostatek štěrkopísku a stavebního kamene už přede dvěma lety upozornila studie České geologické služby.
Štěrku se nenapijeme
Novinka se nelíbí Sdružení místních samospráv, v jehož čele stojí poslankyně STAN Eliška Olšáková. Sdružení varovalo předtím, že opatření upřednostňuje těžbu nerostů před ochranou zdrojů pitné vody.
Sněmovna proto v pátek k zákonu přijala doprovodné usnesení. V něm na jedné straně bere v potaz klesající dostupnost stavebního kamene a štěrkopísku. Na druhé straně však doporučuje vládě, aby z výběru lokalit pro těžbu stavebního kamene a štěrkopísku jako strategických surovin určených pro výstavbu liniových staveb vyjmula všechny oblasti, kde je těžba rizikem ohrožení zdroje pitné vody. „Stále platí, že štěrku se nenapijeme,“ řekl k usnesení poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík.
Sněmovna schválila i návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který zavádí dílčí územní rozvojový plán. Má to podle jeho zdůvodnění usnadnit přípravu a povolování hlavně vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů.