Sněmovna schválila 30 miliard na povodně

Novelu rozpočtu schválila dolní komora hladce hlasy 166 ze 170 přítomných poslanců všech sedmi stran. Proti nebyl nikdo.

Peníze mají jít na odstraňování škod po ničivých povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. „Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům. Do 20. října mají kraje čas na sčítání povodňových škod,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda podle něj peníze poskytne skrze dotační programy jednotlivých ministerstev. „Nemůžeme občanům a firmám říct, aby si počkali na rozpočet příštího roku. Pomoc na obnovu musí do míst zničených povodní přijít co nejrychleji,“ vysvětlil nutnost rozpočtové novely šéf státní kasy.

Předsedové opozičních ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura na plénu Sněmovny už dopředu avizovali, že jejich strany rozpočtovou novelu podpoří. Žádali ale po vládě garance, že peníze navíc budou využity jen pro stanovený účel.

Stanjura za vládu slíbil, že do konce října bude Sněmovnu informovat o podpůrných programech na pomoc zaplaveným oblastem.

Zároveň připomněl, že stát uvolní na pomoc celkem 40 miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok. Částka podle něj vychází ze zkušeností z minulých let, kdy čtvrtina škod byla sanována ze státního rozpočtu.

Většina ekonomů očekává, že vláda letošní navýšený schodek nevyčerpá. Stanjura už dříve zdůraznil, že pokud budou povodňové škody nižší, bude nižší i rozpočtový deficit.

„My dnes podpoříme změnu rozpočtu. Ty peníze jsou potřeba,“ prohlásil hned v úvodu jednání Sněmovny Babiš. Mimo jiné se také vyslovil pro výstavbu vodních děl na ochranu před povodněmi. „Pane ministře, myslím, že by bylo fajn myslet i na zahrádkáře, tam je to katastrofa,“ přidal pak další výzvu směrem ke Stanjurovi.

Pro navýšení rozpočtu na pomoc lidem postiženým povodněmi zvedli ruku i poslanci SPD, šéf hnutí Okamura měl nicméně výhrady ke způsobu financování pomoci prostřednictvím zvýšení rozpočtového schodku.

Podle něj by vláda měla zastavit pomoc ukrajinským uprchlíkům a zrušit tři ministerské úřady. Lídr SPD stejně jako předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová zdůraznil, že všechny peníze musí jít jen na odstranění povodňových škod.

Vláda nemohla k sanaci povodňových škod využít peníze z rozpočtové rezervy, protože původně alokovaných 12 miliard už vyčerpala na řešení situace v hutích Liberty, pomoc uprchlíkům či bezpečnostní opatření při mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě.

Stanjura už dříve avizoval, že si pomůže vydáním dluhopisů. O 30 miliard korun se tak zvýší i objem kapitoly Státní dluh. Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu se ve skutečnosti vyšplhá nikoliv „jen“ na 282 miliard korun kvůli navýšení na odstraňování následků záplav, ale fakticky na 300 miliard kvůli mimorozpočtové půjčce.

Poslanci ANO – moravskoslezský hejtman Josef Bělica a bývalý olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk – neuspěli s požadavky, aby se Sněmovna zabývala konkrétními opatřeními pro jejich regiony, které byly letošními záplavami postiženy nejvíce.

Rozpočtovou novelu, kterou poslanci přijali zrychleně ve stavu legislativní nouze, teď dostane k podpisu prezident. Senát rozpočet neprojednává.

Už po pátečním jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní Stanjura informoval, že na okamžitou pomoc postiženým povodněmi dá vláda průměrně 40 tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro dané domácnosti.

Pro firmy má Národní rozvojová banka připravit dva podpůrné programy, ve kterých budou moci malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky.

Stanjura také řekl, že odstraňování protipovodňových škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po vyčerpání těchto rezerv se mohou samosprávy obrátit na ministerstvo financí. První taková žádost přišla od Moravskoslezského kraje, ministerstvo mu mělo v pátek odeslat 80 milionů korun.