Článek
Dotčené úřady i katolická církev totiž odhadují, že půjde maximálně o desítky nových žádostí, respektive žalob. Důvodem je hlavně fakt, že církve o mezeře v zákoně věděly a pro jistotu hned po účinnosti restitučního zákona v roce 2013 podávaly žádosti o vydání jednoho pozemku dvojím způsobem.
„Tu mezeru v zákoně jsme identifikovali už v počátku, a proto se většina církevních subjektů jistila druhým podáváním žalob. Proto si myslím, že dodatečných žádostí budou maximálně desítky,“ řekl Právu advokát České biskupské konference Jakub Kříž.
Ústavní soud v minulých dnech vyhověl stížnosti olomouckého arcibiskupství, které neúspěšně žalovalo vydání pozemku v Rajnochovicích na Kroměřížsku. Krajský soud v Brně rozhodl, že parcelu nelze vydat, protože nejde o zemědělský pozemek, ale o tzv. ostatní plochu, konkrétně součást lyžařského areálu. Proto diecéze požádala o vydání téhož pozemku jako nezemědělského podle jiného paragrafu restitučního zákona.
Ústavní soud odhalil mezeru v zákonu o církevních restitucích
Soudy však biskupství nevyhověly, protože mezitím vypršela tříletá lhůta. Ale Ústavní soud se církve zastal, protože podle něj lhůta může běžet teprve tehdy, až je restituentovi i úřadům zcela jasné, zda jde o zemědělský nebo ostatní pozemek.
Nezajímavá půda
Podle advokáta Kříže jde hlavně o menší pozemky s nejasným využitím. „Jsou to většinou nezajímavé pozemky, např. mezi poli, které jsou vedené jako ostatní plocha, ale není hned jasné, zda se to využívá k zemědělským účelům,“ poznamenal.
Také úřady nečekají další smršť soudních sporů, podobnou té, co následovala v prvních letech po účinnosti zákona. „V souvislosti s uvedeným rozhodnutím nelze jednoznačně předvídat množství podávání nových žalob církevními subjekty, nicméně hromadné podávání žalob ve vazbě na rozhodnutí Ústavního soudu neočekáváme,“ řekl Právu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.
Dodal, že k tomuto názoru dospěli proto, že většina církevních subjektů z opatrnosti postupovala tak, že podala nejen dvě žaloby – jak na zemědělský, tak i nezemědělský majetek – ale současně u Státního pozemkového úřadu (SPÚ) podala i podnět k zahájení správního řízení.
Také SPÚ nevidí důvod, aby církve na úřad směřovaly větší počet nových žalob.
„Vzhledem k téměř ukončenému procesu církevních restitucí, kdy SPÚ zbývá rozhodnout o již posledních desítkách pozemků, a s přihlédnutím k tomu, že pozemky v příslušnosti hospodaření SPÚ tvoří jen malou část z dosud nerozhodnutých, lze předpokládat, že nových žalob bude přibývat spíše v jednotkách případů,“ řekla Právu mluvčí SPÚ Lenka Růžková.
Předseda NS Angyalossy: Žaloby za koronavirus předpokládáme
Celkově SPÚ odmítl nemovitosti vydat v 2401 případech a v průběhu času čelil 201 žalobám, které žádaly vydání nezemědělského majetku. Lesy ČR zatím neodhadly, jak na ně nález dopadne. Mluvčí Eva Jouklová Právu sdělila, že rozhodnutí soudu zatím analyzují.
Církve od roku 2013, kdy vešel v platnost restituční zákon, podaly přes dva tisíce žalob v případech, kdy úřady odmítly majetek vydat, nebo určovacích žalob. Ve většině případů církevní subjekty neuspěly.