Článek
Smlouvu DPP vypověděl v roce 2016, byla podle něj nevýhodná. Firma Rencar následně podala žalobu na určení platnosti kontraktu. Podle pátečního verdiktu soudu byla smlouva od počátku absolutně neplatná kvůli neurčitosti předmětu nájmu.
Řešenou smlouvu, která se týká desetitisíců reklamních ploch, firmy původně uzavřely v roce 1997, poté bylo podepsáno několik dodatků a v roce 2009 konsolidované znění. Podle soudkyně Andrey Höllgeové nebylo už v původním znění dostatečně určeno, čeho se týkala.
„Vymezený předmět je podle názoru soudu neurčitý, a smlouva je tak absolutně neplatná,” uvedla. Z neplatnosti této smlouvy vychází i neplatnost konsolidovaného znění z roku 2009, dodala. Podle soudkyně samo o sobě není podstatné, že obě firmy roky spolupracovaly. „Je pravdou, že mezi účastníky byla zavedena určitá praxe,” uvedla. Nešlo však podle ní o smluvní vztah.
Rencar se chce dál soudit
Vedení DPP rozhodnutí soudu přivítalo, zástupci Rencar uvedli, že s ním nesouhlasí a určitě se proti němu odvolají.
„Dopravní podnik již řadu let veřejně prohlašuje, že je smlouva absolutně neplatná, a to na základě pochybení, která sám způsobil. Je pro nás velmi smutná zpráva, že soud přistoupil na tuto neférovou hru, kdy dopravní podnik chce těžit z vlastních chyb. Z rozhodnutí soudu jsme zklamaní a využijeme všech opravných prostředků, abychom ho zvrátili,” řekl mediální zástupce Rencar Jiří Chvojka. Dodal, že rozhodnutí zatím není pravomocné, smlouvu proto i nadále považují za platnou a budou plnit povinnosti, které z ní vyplývají.
DPP uvedl tři hlavní důvody, proč je podle něj smlouva neplatná. Původní znění podle advokáta podniku Ondřeje Krotila zaprvé nepodepsali v souladu s pravidly dva členové představenstva za každou ze stran, ale pouze generální ředitelé. Druhým důvodem byla neurčitost, protože smlouva nikdy nezahrnovala soupis majetku, kterého se týká, což také soud uvedl jako hlavní důvod její neplatnosti. Posledním uvedeným argumentem bylo to, že podle nálezu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) šlo o smlouvu koncesní, ke které však nebyl udělen souhlas ministerstva financí, jak to požaduje zákon.
Rencar zakládal samotný DPP
Rencar argumenty odmítl. Stanovy obou firem podle něj umožňovaly podpis pouze generálním ředitelem. Obě strany podle advokáta firmy Martina Řandy smlouvu bez námitek plnily i bez dodatků specifikujících předmět nájmu. Dodatky podle něj nebyly nutné, protože smlouva byla tzv. nepovinně písemná a týkala se veškerého majetku. Advokát odmítl i to, že by šlo o koncesní smlouvu, jak uvedl ve svém nálezu ÚOHS. Ten podle Řandy tvrdil, že koncesní charakter měla už smlouva z roku 1997, kdy však ještě neexistoval koncesní zákon.
Společnost Rencar založil v roce 1990 samotný DPP, v roce 2001 pak prodal většinový podíl společnosti Europlakat z mezinárodní skupiny JCDecaux. Nyní má podnik ve firmě menšinový podíl. Smlouva s DPP měla původně platit do roku 2031. Podle výroční zprávy loni Rencar utržil více než 251 milionů korun, z prodeje reklamy v Praze získala téměř 132 milionů a dalších několik desítek milionů za její instalaci. V případě pravomocného rozsudku ohledně neplatnosti smlouvy s DPP tak může přijít o více než polovinu z celkových příjmů.
JCDecaux má v Praze také smlouvu s magistrátem na provoz přístřešků MHD, kterou minulé vedení magistrátu rovněž označilo za nevýhodnou a rozhodlo o tom, že ji neprodlouží. Podle firmy je smlouva pro město výhodná. Nyní se připravuje tendr na provozovatele přístřešků po roce 2021, kdy firmě skončí smlouva. JCDecaux se do něj chystá rovněž přihlásit.
