Článek
Rodina Dušana ze Senice se nadobro vrátila letos v srpnu. „V Británii jsem pracoval 15 let, založil jsem tam rodinu, narodily se mi tam dvě děti. Starší syn začal chodit do první třídy a bylo potřeba učinit rozhodnutí, zda zůstaneme na ostrovech, či nikoliv,“ řekl Dušan.
Nakonec se rozhodli pro návrat, koupili si v Senici byt a malý Oliver nastoupil do slovenské školy. „Nikdo nás nevyháněl, necítili jsme v Británii žádné tlaky, ani nepřátelství vůči lidem z východní Evropy, ale tady jsme prostě doma. Přiznávám, že k tomuto rozhodnutí přispělo do značné míry oslabení libry,“ dodal Dušan.
Kurz libry a eura ubírá Slovákům ze mzdy v Británii až stovky eur. „Před třemi lety jsem vyměnil 1000 liber za 1400 eur. Dnes dostanu o 300 eur méně, a to je v rozpočtu rodiny cítit,“ konstatuje Dušan, který se zatím po nové práci na Slovensku jen rozhlíží. Rozdíl 300 eur odpovídá zhruba 7 670 korunám, částka 1400 eur pak 35 780 korunám.
„Jsem vyučený řezník a práci si určitě najdu. Samozřejmě, platy jsou na Slovensku stále dost nízké, ale máme něco našetřeno, tak to nevidím tak zle,“ dodává.
Bohuš se nechce vrátit bez syna
Bohuš z Bratislavy žije přes deset let v Severním Irsku. „Narodil se mi zde syn, ale se ženou jsme se rozvedli a bez syna se vrátit domů v žádném případě nechci. Možná zkusím štěstí v Irské republice, kde mám řadu kamarádů,“ říká Bohuš.
Jeho bratr Karol se už na Slovensko vrátil. „On žil v Severním Irsku ještě déle než já, ale nezvykl si. Stále ho to táhlo domů,“ vysvětluje Bohuš.
Statistiky o počtu Slováků, kteří se po brexitu chtějí vrátit do vlasti, zatím neexistují. Po brexitu a oslabení libry se však tato otázka stále častěji objevuje například na sociálních sítích, kde lidé diskutují o své budoucnosti.