Článek
Dotace ve výši asi 115 milionů eur (téměř tři miliardy korun) na těžbu hnědého uhlí platí spotřebitelé elektrické energie v cenách elektřiny.
„Rok 2023 znamená, že obecný hospodářský zájem skončí. To však neznamená, že doly skončí. Doly mohou dále fungovat na tržním principu,“ konstatoval Žiga. Právě za pět let podle ministra skončí také životnost elektrárny Nováky, která vyrábí energii právě z hnědého uhlí.
Dřívější zastavení dotací považuje ministr za nereálné. „Musíme zabezpečit sociální smír v regionu horní Nitry. Musíme těm lidem říct, jaké alternativy pro ně máme,“ upozornil.
O budoucnosti regionu horní Nitra jedná Slovensko také s Evropskou komisí (EK). „Chceme představit konkrétní projekty, kterými zabezpečíme nový ekonomický rozvoj pro tento region,“ potvrdil místopředseda EK pro energetiku Maroš Šefčovič.
Hnědé uhlí se na Slovensku těží ve větší míře jen v dolech na horní Nitře. Ostatní naleziště jsou bezvýznamná. V dolech na horní Nitře se navíc těží hlubině, což je velmi drahé. Vládní strana Směr se snažila udržet těžbu hlavně z hlediska svého sociálního programu.
Čtyři středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) se v pondělí v Bratislavě shodly, že mají zájem rozvíjet jadernou energetiku. Slovensko v současné době dostavuje dva bloky jaderné elektrárny Mochovce.