Slovensko, Rusko i Jižní Korea. Z Česka se loni vyvezlo nejvíc piva v historii

Největšími trhy jsou Slovensko, Německo a Polsko, za nimi je - i přes pokles obchodních aktivit kvůli válce na Ukrajině - Rusko.

„Už teď je jasné, že z hlediska celkového vývozu bude loňský rok absolutně rekordní a podle mě padne hranice šesti milionů hektolitrů,“ komentoval údaje Českého statistického úřadu ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Za růstem exportu piva je podle něj přístup Česka na jednotný evropský trh, tedy členství v EU, nákladová výhoda, vysoká kvalita a také dobrá pověst. „Po covidu a vysoké inflaci se zase sektor nadechuje,“ podotkl.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko za tradičně nejsilnější a nejzajímavější exportní trh pro české výrobce označil Slovensko, kam také míří nejvíce vyváženého piva.

„Obecně jsou pak významnými importéry piva z českých pivovarů i ostatní geografičtí sousedi, především Německo a Polsko. Velmi populární je import českého piva také v Maďarsku, Nizozemsku nebo Švédsku,“ sdělil Novinkám Slunečko.

České pivo, především pak tradiční český ležák, má podle něj ve světě velmi dobrou pověst. „Popularita piva přitom stoupá v některých zemích, které tradičně tomuto nápoji moc neholdují, například ve Španělsku, Portugalsku nebo ve Francii. Místní příznivci piva pak samozřejmě kromě lokálních výrobků chtějí ochutnávat i kvalitní pivo z jiných zemí, včetně českého ležáku,“ řekl.

Dodal, že pro české pivovarnictví je stále klíčová tuzemská spotřeba, která tvoří 75 až 80 procent celkového výstavu piva. V případě jednotlivých výrobců tomu ale může být i naopak.

Předloni české pivovary loni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva. Údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici.

Před deseti lety se z Česka vyváželo o třetinu méně piva než nyní. Pro tuzemské pivovary nabývá export na významu s klesající spotřebou Čechů, jež souvisí se změnami v preferencích spotřebitelů, se zavíráním hospod na venkově i se zvyšováním cen v restauracích při zhoršení finanční situace domácností. V průměru na obyvatele dosáhla předloni spotřeba historického minima, když se oproti roku 2022 snížila ze 136 na 128 litrů na osobu za rok.

Pivovarníci čísla za loňský rok teprve většinou dopočítávají. „Údaje za loňský rok zatím nemáme k dispozici. Pivo značky Staropramen naleznete ve více než třiceti zemích. V roce 2023 k těm největším exportním trhům patřilo Slovensko, Švédsko a Německo,“ řekla Novinkám mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

„Největšími exportními odbytišti pro nás jsou Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko nebo Nizozemsko,“ uvedl pak mluvčí české pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Tři čtvrtiny plzeňského exportu tvoří pivo v lahvích a plechovkách, zbytek sudové a tankové pivo.

Pro národní podnik Budějovický Budvar představuje export přes 70 procent výstavu. V minulých letech se mu dařilo i v netradičních destinacích, jako je Albánie nebo Spojené arabské emiráty.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci už na začátku ledna oznámil, že loni vystavil 419 000 hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 33 let jeho existence. V meziročním porovnání zvýšil produkci o 2,4 procenta. Na export šla více než pětina piva. Bernard ho vyváží do 25 zemí, nejvíc na Slovensko, do Švédska a Bulharska.

„Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst,“ uvedl generální ředitel a vrchní sládek Bernarda Josef Vávra.