Článek
Národní banka Slovenska (NBS) nechce, aby objem úvěrů klesal, ale aby meziroční tempo růstu nebylo tak vysoké, jako v posledním období. Centrální banka upozornila finanční ústavy, že jdou do velkého rizika, když poskytují úvěry za tak výhodných podmínek.
Deník Pravda v této souvislosti upozornil, že mimořádně dostupné úvěry zvyšují ceny nemovitostí až do úrovně, která neodpovídá ekonomické realitě.
„Pokud by v budoucnu přišla krize, lidé by ztratili práci, úroky by se zvýšily, realitní bublina by splaskla a banky by přišly o obrovské částky,“ konstatuje list.
Od ledna 2017 chce proto NBS zavést nové regulace. Banky budou moct nabízet pouze jeden z deseti úvěrů na bydlení s financováním až 90 procent hodnoty nemovitosti.
Banky i nebankovní společnosti budou muset při poskytování úvěrů na bydlení rovněž žádat od lidí rezervu. Splátky nesmí být vyšší než součet životního minima 198 eur měsíčně (5 350 korun) plus 20procentní rezervy z příjmu. Stávalo se totiž, že banky šly na doraz a lidem žádná rezerva nezůstala. Cílem opatření je utlumit poptávku po hypotékách a snížit tlak na růst cen nemovitostí.
Zpřísnění žádá i ČNB
Slováci dohromady dluží bankám 20,4 miliardy eur (přes 550 miliard korun). Průměrný dluh na jednoho dospělého Slováka je momentálně asi 6000 eur (162 tisíc Kč). K zadlužování motivují nízké úrokové sazby na úrovni dvou procent ročně. Je to důsledek snahy Evropské centrální banky o nastartování evropské ekonomiky pomocí tištění peněz.
Podobně Česká národní banka od října zpřísní podmínky pro poskytování hypoték. Již je nebude možné poskytovat na 100 procent hodnoty nemovitosti, ale jen na 95 procent a od dubna 2017 na 90 procent. Banky upozorňují, že stoprocentní hypotéky tvoří méně než pět procent poskytovaných úvěrů na bydlení.
Na Slovensku jsou 95 nebo 100procentní hypotéky velmi výjimečné. NBS už dříve doporučila bankám neposkytovat tyto úvěry.
Češi jsou na tom podobně
Celkový dluh obyvatel České republiky dosáhl koncem druhého čtvrtletí 1,89 biliónu korun, což je o 134 miliard meziročně více. Počet lidí s dluhem se mírně zvýšil o 26 tisíc na 3,06 miliónu. Průměrná částka připadající na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšila o téměř 92 tisíc na 1,33 miliónu korun.
Průměrná částka klienta s krátkodobým dluhem meziročně stoupla o 9000 korun na 163 tisíc korun. Zatímco počet lidí s dluhem se meziročně zvýšil o necelé procento, objem celkového dluhu se zvýšil o 7,6 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
„Lidé si v průměru půjčují stále vyšší částky. Důvodem je fakt, že na jedné straně rostou příjmy domácností a vyšší příjem je zárukou bezpečného půjčení většího objemu peněz ze strany věřitelů. Na straně druhé roste i likvidita bank a finančních institucí, tedy množství peněz, které mohou půjčit," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.