Článek
"Slovenská reforma je mnohem komplexnější a dalekosáhlejší," řekl v rozhovoru pro ČTK prezident Nadace F. A. Hayeka Ján Oravec. Pochybuje, že české návrhy, z nichž nejvýznamnější je postupné snižování daně z příjmu podniků z dnešních 31 na 24 procenta, se vůbec dají nazvat reformou.
Bratislava naproti tomu přistoupila k zásadnímu zjednodušení legislativy. Největší změnou je snížení a srovnání daně z příjmu. U právnických osob daň od ledna 2004 klesne z 25 na 19 procent, u fyzických dokonce z průměrných 40 na 19 procent. "To už je samo o sobě poměrně revoluční krok, ale není zdaleka jediný," konstatoval Oravec.
Slovensko také od ledna sjednotí daň z přidané hodnoty z dvojité sazby na 19 procent. Daň z převodu nemovitostí by se měla na Slovensku platit naposled v příštím roce, daň z dědictví a darovací je zrušena od příštího roku. Česká vláda tyto daně zachovala, pouze snížila sazbu daně z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta.
Na Slovensku zcela nový zákon
Oravec zdůraznil, že slovenské ministerstvo financí při zavedení rovné daně z příjmu vytvořilo úplně nový zákon. "Nešlo pouze o novelu." Nové právní úpravy odstraňují také velké množství dosud existujících výjimek, například daňové prázdniny pro zahraniční investory. "Už se bude soutěžit podle stejných pravidel, hlavně podle výšky daňové zátěže," řekl.
Šéf sekce daní a cel na ministerstvu financí Branislav Durajka ale připouští, že pražská vláda s převahou Špidlových sociálních demokratů, navíc s jen křehkou podporou ve sněmovně, má mnohem menší prostor než slovenská pravicová koalice.
"Je to samozřejmě i otázka, co je v dané politické situaci možné a dosažitelné, je těžké se teď pasovat do pozice odvážnějšího a lepšího. Politika je prostě uměním možného," tvrdí. Podle ekonomů se nedá posoudit, zda je k unii v daňové oblasti blíž Slovensko nebo Česko, protože každý členský stát má vlastní daňový systém.
Obě země už splnily minimální hodnoty pro spotřební daně, které Brusel harmonizuje. Hlavně v oblasti přímých daní se ale Slovensko více odklání od evropského průměru. Bratislava se tak evidentně blíží k Irsku, které má nižší daně. Proti tomu stojí státy s velkou daňovou zátěží, například Německo nebo Francie. "Je na Česku, jakou cestu si vybere," poznamenal Durajka.
Brusel české a slovenské reformy sleduje
Krev, pot a slzy, provázené potleskem eurokratů - to by určitě byl příliš zjednodušený a mylný obrázek toho, jak Brusel vnímá bolestné, leč patrně nezbytné reformy v přistupujících zemích, v Česku a na Slovensku. Když nejde o plnění unijních norem a závazků - a reformy jsou mnohdy jakoby "navíc", bývá řeč bruselských diplomatů vyžadujících zachování anonymity plná náznaků; raději tři tečky než jedna a pokud možno země nesrovnávat.
"Problém rozpočtového schodku je vážný, takže vítáme reformy, které povedou k ozdravení veřejných financí a zaručí náležitou úroveň sociálního systému v budoucnu. Ale návrh reformy teprve čeká na rozhodnutí parlamentu. A je taky třeba počkat na skutečné důsledky," říká zdroj Evropské komise na adresu české reformy.
Podle diplomatického pramene nepřinášejí reformy plody ani za týden, ani za měsíc, ale až po letech.
