Článek
„Téma eura je na Slovensku definitivně uzavřenou kapitolou a dnes není slyšet výhrady k euru z žádné části politického spektra či společnosti. Debata zpochybňující euro u nás doslova neexistuje,“ řekl Novinkám Matej Horňák z bankovní skupiny Slovenská sporiteľňa.
Slovensko podobně jako Česko je malá a otevřená ekonomika, kde hodnota exportů přesahuje 90 procent jeho HDP, a tvoří tak důležitý zdroj ekonomického růstu.
„Klíčovou výhodou proto bylo odstranění transakčních nákladů na výměnu slovenských korun a zároveň i zánik velké části kurzového rizika. Toto mělo pozitivní vliv na příliv zahraničních investic, vnímání Slovenska v očích zahraničních investorů, ale zároveň podpořilo i obchod se zeměmi eurozóny v případě malých a středních podniků,“ konstatoval Horňák.
Otázka přijetí eura štěpí koalici
Upozornil, že Slovensko získalo i lepší ratingy a zlevnilo se i financování státního dluhu – v očích investorů se stalo méně rizikovou zemí, čímž se cenové rozdíly vůči německým dluhopisům zúžily.
Horňák připomněl i dřívější analýzu Národní banky Slovenska, podle níž v letech 2009 až 2013 rostla ekonomická výkonnost a produktivita našich východních sousedů více, než pokud by euro nepřijali.
Členstvím v eurozóně Slovensko ztratilo možnost provádět vlastní měnovou politiku, kterou dříve samo mohlo kontrolovat cenovou stabilitu a tlumit některé dopady na ekonomiku, anebo ji naopak přes kurz koruny stimulovat. Zároveň však získalo právo spolurozhodovat o měnové politice v eurozóně.
Za celý rok 2022 dosáhla inflace na Slovensku podle metodiky Eurostatu v průměru 12,1 procenta, za loňský rok se očekává kolem 11,1 procenta. V Česku inflace v roce 2022 dosáhla 14,8 procenta, za loňský rok by mohla být proti Slovensku o něco málo nižší.
„Vzhledem k charakteru Slovenska jako malé a otevřené ekonomiky s vysokým podílem dovozu by nám v uplynulé krizi nepomohla ani vlastní měnová politika, protože velká část inflace byla jednoduše importována. Přes vlastní měnovou politiku bychom uměli tlumit alespoň část tlaků o něco dříve, co by dokázalo stlačit inflační očekávání, ale bezpochyby bychom vysokou míru růstu cen zažívali také – zejména vlivem energií,“ podotkl Horňák.
Výhody převážily
Výhody členství v eurozóně v případě Slovenska podle něj jednoznačně převažují. Upozorňuje také, že měna je jen jedním dílkem celé skládačky v ekonomice.
„Skvěle fungující měnová politika nezachrání dlouhodobý rozvoj hospodářství v případě slabé fiskální politiky, chybějících reforem nebo nepřiměřených zásahů do obchodu. Je to podobné jako s autem – pro dobrý zážitek z jízdy nestačí jen fungující stěrače, plnit svůj úkol musí každá jeho jednotlivá část,“ dodal analytik.
V první fázi po přijetí eura na Slovensku sice došlo k očekávánému růstu cen, ten však měl zákonné limity.
„Pro byznys byla důležitější stabilizace obchodního prostředí – přijetí eura na Slovensku vytvořilo pro firmy stabilní obchodní prostředí, kde eliminace měnových výkyvů zjednodušila plánování a řízení finančních toků, což mělo pozitivní vliv na provozní jistotu a konkurenceschopnost,“ potvrdil Novinkám generální tajemník Republikové unie zaměstnavatelů na Slovensku Martin Hošták.
Euro podle něj výrazně zjednodušilo obchodní transakce pro firmy, které mohou provádět platby a obchodovat bez nutnosti konverze měn. Slovenské firmy mají nižší náklady spojené s kurzovými riziky a transakčními poplatky.
To znamená, že náklady spojené s mezinárodním obchodem mohou klesnout, což podporuje export a import slovenských firem. „Přijetí eura určitě otevřelo dveře pro firmy na větší trh eurozóny,“ doplnil Hošťák.
Hlavní přínosy a nevýhody přijetí eura
Mezi hlavní výhody patří úspora nákladů spojených s měnovými konverzemi mezi korunou a eurem a také eliminace kurzového rizika. Firmy i občané tak ušetří na směnách a odpadá potřeba se zajišťovat proti výkyvům kurzu koruny. Provázanost Česka a eurozóny je přitom nejen z ekonomického pohledu už řadu let velká.
Nevýhodou je ztráta flexibilního měnového kurzu koruny. „Světová ekonomika prochází neustále dynamickými proměnami, které mají různé dopady na různé země. Kdykoliv nějaká změna zasáhne českou ekonomiku, slouží měnový kurz k utlumení tohoto nárazu tím, že se pružně mění,“ upozorňuje ekonom Vít Hradil.
Pokud se například Česku mimořádně daří, kurz koruny posiluje, pokud se mu nedaří, kurz oslabuje. Tím se podle Hradila udržuje ekonomický vztah mezi Českem a zahraničím v rovnováze a snižuje hospodářské škody, které by z těchto turbulencí jinak plynuly. „V případě vstupu do eurozóny tento mechanismus zaniká, respektive měnový kurz poté neodráží stav české, nýbrž evropské ekonomiky. Jejich potřeby ovšem velmi často nejsou stejné a kurz měny jako tlumič nárazů tedy přestává fungovat, z čehož plynou ekonomické škody,“ podotkl ekonom.
Druhou nevýhodou je ztráta vlastní měnové politiky. Česko by tedy například ztratilo možnost stanovovat úrokové sazby podle vlastních potřeb a bylo by odkázáno na sazby evropské, jejichž optimální výše může být v různých momentech velmi odlišná.
Zdaleka ne nevýznamné je pak i to, že zavedení eura umožnilo Slovákům snadné porovnávání cen a firmám i nákladů na produktivitu v rámci eurozóny.
„Z pohledu běžného obyvatele jsou rozhodně přínosem nižší konverzní náklady při cestování a také stabilita měnového prostředí garantovaná Evropskou centrální bankou, a nikoli národními autoritami. Ty mohou sledovat i jiné cíle, třeba politické, které nejsou vždy ve prospěch obyvatelstva a ekonomiky,“ dodal Hošťák.
Vstupovalo do eurozóny za finanční krize
Slovensko do eurozóny vstupovalo v době světové finanční a následně i evropské fiskální krize, což vývoj v prvních letech značně ovlivnilo.
„Na jedné straně mnozí brali vstup do eurozóny jako jistý znak ekonomické prestiže, ale zároveň se v praxi rovnou představila i jistá rizika, která společná měna s sebou nese,“ připomněl analytik bratislavského Institutu pro ekonomická a sociální studia Martin Vlachynský.
Sdílení měnového a fiskálního rizika je podle něj výhodou tehdy, pokud země potřebuje pomoc, ať už explicitně v podobě aktivní politiky ECB, či rovnou finanční záchrany, nebo implicitně v podobě větší důvěry investorů.
„Tato výhoda se však mění v nevýhodu tehdy, když začínáte doplácet na černé pasažéry, kteří svou odpovědnost za své deficity rozkládají na ostatní členy,“ podotkl.
Po 15 letech eura na Slovensku však míní, že se jeho pozitivní i negativní efekt přeceňují.
„Můžeme si vybírat různé ukazatele a hledat statistické odchylky, ale porovnám-li si Slovensko s ČR či Polskem, tak nevidím dramatické rozdíly v ekonomických ukazatelích, které by za toto období vznikly a byly by spjaty s měnou. Celý středoevropský region je ekonomicky provázaný jak navzájem, tak s německou ekonomikou, bez ohledu na to, zda země má, či nemá euro, a centrální banky se chovaly v dlouhém období podobně,“ uvedl Vlachynský.
Němcová z ODS: Jsem pro euro
Jediný stát z Visegradské skupiny, který svou měnovou politiku podle něj zvládal hůře, je Maďarsko, ale ani tam to zatím nemělo dramatické následky. „Souboj argumentů pro a proti je tak spíše akademická debata. To se může změnit, pokud se eurozóna dostane v budoucnu do problémů – ukazuji prstem na Itálii, ale předpokládám, že i tehdy by se problémy rychle rozlily i do ne-euro států,“ dodal.
Prezident Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR Tomáš Malatinský, který byl v letech 2012 až 2014 slovenským ministrem hospodářství, označuje přijetí eura s odstupem let za úspěch nejen Slovenska, ale i celé EU.
„Obecně bylo pozitivně vnímáno zahraničními investory při rozhodování se o umístění své investice na Slovensku. Investice následně přinášejí Slovensku efekty v zaměstnanosti, odvodu daní a jiných příjmů do rozpočtu. Podnikatelé si na euro zvykli velmi rychle. Určité zdražení cen, kterému se při přechodu na jinou měnu nelze vyhnout, je už minulostí,“ sdělil Novinkám Malatinský.
Anketa
„Pro firmy, které obchodují v rámci eurozóny, poskytuje společná měna větší bezpečnost, a to tím, že snižuje obchodní riziko, což přispívá ke stabilitě obchodních vztahů. Firmám i občanům odpadla rizika spojená se směnným kurzem, což eliminovalo náklady na převod měny a vneslo větší předvídatelnost. Také významně zjednodušuje obchodní transakce a poskytuje více podnikatelských příležitostí,“ doplnila mluvčí asociace slovenských zaměstnavatelů Miriam Filová.
Připustila, že během krize nebo v případě jiných specifických problémů, například inflace, mohou být pružné úpravy měnové politiky pro země, které mají národní měnu, výhodné.
„Jednotlivé země EU čelí zvláštním hospodářským výzvám, proto se musí provádět úpravy v měnové politice, ať už na národní, nebo evropské úrovni, velmi citlivě. Nesprávně řízená měnová politika může mít negativní důsledky na ekonomický růst, zaměstnanost a celkovou prosperitu země. Z hospodářského pohledu však výhody společné měny rozhodně převyšují nevýhody,“ shrnula Filová.
Ošemetné porovnávání
Jak upozorňuje hlavní ekonom české investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil, těsně před slovenským vstupem do eurozóny, tedy v roce 2008, byl český hrubý domácí produkt na obyvatele, vyjádřený v amerických dolarech, o 21 procent vyšší než ten slovenský.
Česku se období po slovenském vstupu do eurozóny vydařilo lépe. To ovšem nelze automaticky vydávat za důkaz škodlivosti evropské měny
„Bohatství průměrného obyvatele České republiky tedy v mezinárodním vyjádření o 21 procent převyšovalo jeho slovenského bratra či sestru. Do roku 2022 tento rozdíl narostl na 28 procent a Češi jsou tak v dolarovém vyjádření oproti Slovákům nyní bohatší, než byli před slovenským přijetím eura,“ uvedl Hradil.
V roce 1993, tedy po rozdělení společného státu, převyšovali Češi Slováky touto metrikou o 28 procent.
„Slovákům se tedy mezi lety 1993 a 2008 podařilo k nám přiblížit z rozdílu 28 na 21 procent, po jejich přijetí eura se rozdíl naopak opět zvětšil z 21 na 28 procent,“ upozornil Hradil. Všechny makroekonomické údaje za loňský rok ještě nejsou známy.
Investice jsou vyšší v Česku
Pokud jde o příliv zahraničních investic, vyznívá srovnání pro Česko ještě příznivěji.
Ve čtrnáctiletém období před zavedením eura na Slovensku, tedy v letech 1995 až 2008, dosahoval čistý přiliv přímých zahraničních investic do Česka 6 procent HDP ročně, na Slovensko mířilo 4,6 procenta HDP, a Česko tak bylo o 30 procent silnějším investičním magnetem.
Ve 14 letech od 2009 do 2022 došlo k poklesu přílivu investic v obou zemích, když do Česka mířilo průměrně 3,7 procenta HDP, na Slovensko pak 2,2 procenta.
„Náskok Česka nad Slovenskem v přílivu přímých zahraničních investic tak narostl na 68 procent,“ konstatoval Hradil.
Co se týká průměrné míry inflace v období 2009 až 2022, ta byla v obou zemích podobná, když v Česku dosáhla 2,9 procenta, na Slovensku pak 2,5 procenta. Zatímco v ČR v předcházejících 14 letech inflace průměrně činila 4,7 procenta, na Slovensku 6,6 procenta.
Míra nezaměstnanosti byla u nás od roku 2009 průměrně 4,6 procenta, na Slovensku 10,2 procenta. Obě země přitom zaznamenaly její pokles, když předtím v Česku dosahovala průměrně 6,5 procenta, na Slovensku pak 14,8 procenta.
„Pokud bychom se tedy pouze podívali na hlavní ekonomické ukazatele, lze konstatovat, že Česku se období čtrnáct let po slovenském vstupu do eurozóny vydařilo lépe. To ovšem nelze automaticky vydávat za důkaz škodlivosti evropské měny. Na obě ekonomiky v tomto období působilo nepřeberné množství jiných faktorů a odizolovat mezi nimi efekt přijetí eura by bylo extrémně obtížné, ne-li přímo nemožné,“ zdůraznil Hradil.
Jak tento týden upozornil server Euractiv, čtyři pětiny lidí ze zemí platících eurem mají podle listopadového průzkumu Eurostatu za to, že společná měna je pro EU „dobrá věc“. Slováci, se kterými se Češi přirozeně porovnávají, jsou pak v tomto ohledu na špici.
Z poslanců ODS se k přijetí eura nehlásí téměř nikdo
