Slevy na jízdné zrušit a přidat důchodcům, radí ekonomové

„Slevy na jízdné bychom v učebnici ekonomie nenašli. Dopravu studentů a seniorů nelze považovat za veřejný statek ani za jiné tržní selhání, které by se stát snažil napravovat,” řekl Novinkám Dominik Stroukal, hlavní ekonom Roklen. „Museli bychom si nalistovat kapitolu o sociální politice, ale ani tam bychom příliš nepochodili. Pokud stát chce pomoci sociálně slabším skupinám, má k tomu standardní nástroje,” dodal.

Babišova vláda podle něj mohla snadno cílených šest miliard rozpočítat na důchodce a studenty a věnovat jim měsíčně 180 korun.

„Bohužel je ale zjevné, že jde jen o marketingový tah. 180 korun měsíčně by neznělo tak dobře jako obří sleva. Jediné čisté řešení je zrušit slevy úplně. Pokud bychom ale nechtěli, aby si důchodci a studenti pohoršili, můžeme zvýšit důchody a přídavky na děti o 180 korun. Pokud se vláda bude chtít slev držet, jak ostatně premiér jasně uvedl, potom jí nic jiného než zastropování nezbývá,“ konstatoval.

Na stanovení maximálního limitu vyplácené slevy se tento týden dohodla ministerstva dopravy a financí. Například na trase Praha–Ostrava zaplatí od Nového roku maximálně 389 korun, což odpovídá ceně jízdenky 519 korun.

Stát nyní dotuje cenu jízdného pro studenty a důchodce ze 75 procent. Například Leo Express si v některých případech účtoval za jízdenku přes 1100 korun. Od státu dostal přes 800 korun. Dopravce se hájil, že šlo jen o malou část prodaných jízdenek, kupovaných na poslední chvíli. Sám u nich již stanovil nejvyšší cenu na 599 korun.

„Stalo se, co se muselo stát. Podnikatelské subjekty využily příležitosti, kterou jim vláda nabídla svou politikou, pokřivující tržní prostředí,” řekl Novinkám hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Také on soudí, že ekonomicky čistým řešením by bylo slevy na jízdném pro důchodce zrušit nebo výrazně zredukovat a o ušetřené prostředky jim zvýšit důchody. „Politicky by ovšem takové řešení bylo obtížně prosaditelné,“ dodal Sobíšek.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jsou slevy na jízdném „dost drahá populistická úlitba“, za kterou si vláda kupuje hlasy voličů. Připomněla, že za rok vyšla státní rozpočet už na 5,6 miliardy korun.

„Tyto prostředky mohly být daleko účinněji použity ve školství, zdravotnictví či sociální oblasti, konkrétně na zkvalitnění výuky, zlepšení vybavení škol, platy učitelů, uvolnění prostředků do zdravotnictví. Při počtu 158 tisíc učitelů mohl každý z nich dostat přidáno necelé tři tisíce hrubého měsíčně,“ napsala Horská Novinkám.

„Nelze soukromému sektoru vyčítat, že využil situace ve svůj prospěch. Hloupý je stát, který s tak hloupým nápadem přišel,“ dodala Horská. Sama je jednoznačně pro zrušení těchto slev. „Ale před volbami? To nejspíš panu ministrovi Kremlíkovi v ANO neprojde,“ soudí.

Podle ředitelky Bondster Jany Mückové slevy na jízdné jasně deklarují, jak stát dokáže svými zásahy pokřivit trh. „Ve své nahotě to ukazuje, jaký vliv má na trh zásah státu a státní subvence. Vždy se pak najdou ti, kteří výhody zneužijí ve svůj vlastní prospěch.”

Zlobit se však ani podle ní stát na soukromníky nemůže. „Vždyť jejich cílem je zisk a hrají podle pravidel. Problémem však je, když stát do trhu zasahuje mnohem většími státními subvencemi a dotacemi. Příklady zneužití v miliardových řádech nemusím asi ani připomínat,“ dodává Mücková.