Článek
„Často se stává, že prezentované slevy nejsou skutečnými cenovými výhodami, ale spíše porovnáním s předchozí cenou,“ připustila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
„Od počátku jsme ale zástupce podnikatelů upozorňovali, že procentní vyjádření slevy musí být vztaženo k nejnižší ceně, za kterou byl výrobek prodáván po dobu třiceti dní před zlevněním. To nedávno potvrdil i Evropský soudní dvůr,“ dodala.
Situace je ale složitější. Řetězce ustanovení o slevě obcházejí. Zdejší obchody jsou zaplavené poutači na akce, a hlavně barevnými cenovkami, jež se jako slevové tváří, ale bližší pohled na ceny někdy ukáže i pravý opak. Přitom nezřídka na cedulce chybí samotné označení: Sleva. Prodejce se pak neohlíží na zákon, který stanovuje pravidlo o nejnižší ceně za posledních třicet dní.
Na řetězce je potřeba tvrdá ruka a masivní pokuty za falešné slevy, tvrdí ekonomové
Džungli dvojích a trojích cen ještě doplňují různé věrnostní programy. Výsledkem je to, že málokdo v Česku dnes ví, jaká je skutečná cena zboží, když se jeden den nabízí i za třetinovou cenu a pak se zase cena vrátí na trojnásobek.
V Německu i Francii to lépe regulují, například tak, že sleva nemůže být tolik propastná. Tím pádem tam mají cenovou hladinu stabilnější a přehlednější. Ve Francii platí maximální výše slevy 34 procent a také maximální podíl zlevněného zboží na prodejně.
Co s tím? Na to ministerstvo obchodu neodpovědělo. Dotaz, zda chystá nějaká opatření, jež by vedla k nápravě, ponechalo bez reakce. S žádným konkrétním návrhem nepřicházejí ani poslanci a jejich strany. A jelikož do voleb zbývá sotva rok a čas na schválení takové legislativy se povážlivě krátí, žádná změna nepřijde.
Častější a vyšší tresty?
Někteří politici tvrdí, že by bylo vhodné zákon o ochraně spotřebitele zpřísnit. Kloní se k tomu především lidovečtí poslanci.
„Jsme otevřeni diskusi o dalších možných opatřeních. Považuji ale za důležité, aby jakékoli nové regulace byly přiměřené a nezatěžovaly podnikatelské prostředí nad míru nezbytnou pro ochranu spotřebitelů,“ sdělil Novinkám místopředseda Zemědělského výboru Karel Smetana (KDU-ČSL).
V prvé řadě by ale měly být tvrdší kontroly a postihy, míní nový lidovecký šéf a ministr zemědělství Marek Výborný.
„Je zapotřebí, aby Česká obchodní inspekce v kontrole dodržování zákona na ochranu spotřebitele postupovala aktivně, zejména v ustanovení týkajícím se správného výpočtu slev. U slevových akcí může inspekce udělovat pokuty maximálně do výše pěti milionů korun a je otázka, zda tento limit nenavýšit,“ řekl Výborný.
Porušení předpisů v téměř polovině případů
Inspekce na dotaz, proč se při rozdávání pokut drží zkrátka, neodpověděla. Zmíněný pětimilionový limit každopádně ani zdaleka nevyužívá. Pokuty se pohybují v řádu nižších stovek tisíc korun. Inspektoři přitom v letošním prvním pololetí konstatovali porušení právních předpisů při téměř 40 procentech kontrol.
Uvažovat by podle Výborného šlo i o stanovení pokuty až do výše deseti procent z obratu firmy. S touto výší v současnosti může pracovat antimonopolní úřad při protisoutěžním jednání.
Tvrdší vymáhání zákona a vyšší pokuty považuje za správnou cestu i zpravodaj zákona o ochraně spotřebitele a člen Hospodářského výboru Sněmovny Patrik Nacher (ANO).
„Bylo by namístě, aby inspekce dodržování zákona dostatečně rázně vymáhala. Ty pokuty zatím nejsou demotivující. Nevím, proč se zatím drží při zemi, prostředky k tomu má,“ řekl Nacher.
Zákony jsou dostatečné
Cenová politika, která se snaží spotřebitele „nachytat“ mu vadí, ale další změně zákona nakloněn není. „Zákony se mění moc často. Za chvíli by se v tom vyznali pouze právníci. Pro běžného spotřebitele by příliš mnoho změn už nebylo přehledné, a nakonec by to tím pádem nebylo ani v jeho prospěch,“ poznamenal Nacher.
Za dostatečnou považuje legislativu i další člen Hospodářského i Zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Podle něj by se sankce měly udílet častěji. „Vysoký podíl porušení je znepokojivý. Namísto dalšího zvyšování pokut je důležité se zaměřit na jejich odrazující účinek. Naše současné legislativní prostředky považuji za dostatečné, pokud jsou důsledně vymáhány,“ uvedl Kučera.
Oslovení zástupci ODS se Novinkám k tématu nevyjádřili.
Ke zlepšení situace by ale mohli přispět i sami zákazníci, když se naučí falešné slevy rozpoznat. „Pokud se spotřebitelé nenechají zmást a budou se chovat racionálně, řetězce to přestanou dělat,“ věří Nacher.
Jak se dostat ze slevové pasti? Němci i Francouzi drží řetězce na řetězu
