Škrtání některých daňových úlev má smysl, míní analytici

„Projev prezidenta k rozpočtu vnímám jako určité politické divadlo. Obsahoval směs tvrzení zřejmých a takových, za která by si zasloužila kritiku především předchozí vláda,“ okomentoval pro Novinky Zemanovo vystoupení v dolní komoře parlamentu hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se nevyhnul porovnání Fialovy a Babišovy vlády. „Babišův kabinet navrhoval rozpočet ještě schodkovější s deficitem o takřka 100 miliard korun vyšším, než jaký plánuje Fialův kabinet. To nutně neznamená, že rozpočet nebude inflační, bude však jistě méně inflační, než byl ten Babišův,“ řekl Novinkám Kovanda.

Prezident ve svých návrzích mluvil zejména o daních. Chtěl by například zrušit daňové výjimky a členy dolní komory rovněž vyzval k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob.

V této rovině s ním Sobíšek do jisté míry souhlasí. „Zastávám názor, že se pro dosažení udržitelnosti veřejných financí neobejdeme bez zvýšení některých daní. Úkolem vlády by mělo být pro rok 2023 navrhnout takové řešení, které nadělá v ekonomice co nejméně škod,“ řekl.

Podle Kovandy by měly škrty některých daňových výjimek své ekonomické opodstatnění. Zároveň však připomněl, že výjimky, jako jsou třeba sleva na poplatníka nebo na dítě, jež byly letos navýšeny, jsou pro nízkopříjmové lidi mimořádně důležité.

„Pro ně zvýšení slev představuje vzhledem k celkovým příjmům razantnější přilepšení než pro bohatší. Zrušení těchto slev tedy sice zefektivní daňový systém, ale znatelně zhorší sociální situaci nízkopříjmových vrstev. To je třeba vždy dodat, když se hovoří o rušení výjimek,“ podotkl Kovanda.

V obecné rovině je podle analytika České spořitelny Michala Skořepy požadavek po revizi daňových výjimek namístě. „Ale konkrétně slevu na poplatníka bych nerušil, protože do zdanění příjmů vnáší progresivitu, která vyvažuje jiné daňové výhody čerpané spíše lidmi s vyššími příjmy,“ dodal.

Návrat k vyššímu zdanění mezd by podle něj byl jistě jednoduchý způsob, jak deficit výrazně snížit. Nicméně Fialova vláda výslovně a záměrně vychází z principu, že v zájmu prosperity české ekonomiky je lepší spíše skromnější zasahování státu, a tedy že je lepší řešit rozpočtový deficit snižováním výdajů, nikoli zvyšováním příjmů, uvedl Skořepa.

V otázce vyššího zdanění příjmu fyzických osob podle Kovandy nachází Zeman společnou řeč s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. "Ty žádají to samé, neboť takzvané zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo loni, považují za příliš nákladný krok, jenž veřejnou kasu stojí daleko více, než jaký má přínos.

Takzvané zrušení superhrubé mzdy totiž pomáhá zejména domácnostem bohatším, přičemž ovšem citelně prohlubuje zadlužení veřejných rozpočtů," uvedl Kovanda.