Článek
"Jsem přesvědčen, že cílem této obstrukce není hledat nějaká řešení, ale odsunout účinnost Zákoníku tak, aby nevstoupil vůbec do praxe, a poté iniciovat jeho zrušení. Cílem celého toho snažení je výrazně omezit práva zaměstnanců a práva odborů jako zástupců zaměstnanců. To není cesta do Evropy, to je cesta na Východ. A my tuto změnu nepřipustíme," prohlásil Škromach.
Neuvěřil tedy pátečnímu ujištění ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS), který řekl, že úvaha o ročním odložení účinnosti Zákoníku není politickým konfliktem, ale snahou o odstranění konkrétních legislativních chyb. Nečas totiž novinářům řekl, že ve čtyřech až pěti bodech může být Zákoník v kolizi s Ústavou ČR a že už nyní - v době, kdy norma ještě ani neplatí - je na ministerstvu návrh na novelizaci 60 bodů. [celá zpráva]
Novelizace až po platnosti Zákoníku práce
"To celé je trochu divadlo. Není nic, co by zdůvodňovalo odložení účinnosti Zákoníku práce," řekl Právu Škromach. Podle něho jsou argumenty vlády zástupné a objevovaly se už při projednávání zákoníku v parlamentu.
"Myslím, že je potřeba, aby zákon byl uveden do praxe, a pak je možné hovořit - třeba za půl roku, za rok -o možnosti nějakých novelizací," dodal Škromach.
Tím, že vláda vysílá signály, že účinnost Zákoníku odloží, vytváří podle Škromacha právní nejistotu u statisíců lidí, kterých se zákon týká. "Vláda, která nikdy neměla důvěru a za chvíli bude v demisi, by neměla činit žádné kroky v tak závažných věcech, které se týkají přijatých zákonů. Navíc s vědomím, že nemá sílu tyto zákony změnit," uvedl Škromach.
Škromach chce, aby vzrostla minimální mzda
Bývalý a současný ministři práce a sociálních věcí se přou i o výši minimální mzdy. Bývalý, dnes stínový ministr Zdeněk Škromach (ČSSD) ji chce zvýšit od ledna o 500 až 700 korun, zatímco současný Petr Nečas (ODS) s tím naprosto nesouhlasí.
Škromach je přesvědčen, že růst ze současných 7955 Kč na 8455 až 8655 korun hrubého by odpovídal vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu v ČR. Nečas si naopak myslí, že tak razantní zvýšení by mnohé lidi připravilo o práci.
"To je velmi laciné, protože ve skutečnosti může mít takové zvýšení minimální mzdy velmi nepříznivý dopad na trh práce a na lidi," reaguje Nečas. Podle něj minimální mzda velmi nepružně odráží regionální a odvětvová specifika a zvyšuje náklady firem: "Takže skutečností je, že navyšování minimální mzdy připravuje o práci především lidi s nejnižší kvalifikací," dodal Nečas.
Lidé skončí na sociálních dávkách
Škromach v pondělí novinářům řekl, že existuje návrh na zvýšení minimální mzdy o 245 korun na částku 8200 Kč, což považuje za nedostatečné. "Skutečně, za 8200 korun se nedá vyžít. Rodina s dvěma dětmi se tak dostává do systému sociálních dávek. Ale nemělo by platit, že stát bude dotovat neschopnost zaměstnavatelů vyplácet lidem slušnou mzdu," uvedl Škromach.
Nečas však v rozhovoru pro Právo popřel, že by on nebo vláda předložili takový návrh. "Ta věc ještě není dojednaná, není definitivní a není o ní vůbec rozhodnuto. Zatím se o ní jedná na úrovni tripartity," uvedl.
Částka 8200 Kč, se kterou operuje Škromach, je podle Nečase výsledkem jednání pracovní skupiny tripartity.
Na Škromachovu námitku, že příliš nízká minimální mzda přivede lidi do sociálního systému, Nečas opáčil: "Rozhodně to přivede do sociální sítě ty lidi, kteří by díky nepřiměřenému růstu minimální mzdy přišli o zaměstnání."