Článek
Kroky Donalda Trumpa v posledních týdnech značně rozkolísaly finanční trhy. Jaký lze na nich očekávat vývoj, co by investory uklidnilo?
Je třeba rozlišovat investice do skutečných výrobních technologií a investice do finančních nástrojů. Výrobní investice jsou běh na dlouhou trať, a proto je u nich důležitá jistá předvídatelnost okolního prostředí.
Pro takové investice jsou chaotická rozhodnutí a změny na poslední chvíli spojené s administrativou Donalda Trumpa tím nejhorším nepřítelem. Už jen z tohoto důvodu je působení Trumpovy administrativy pro ekonomický růst toxické.
Pod Trumpem čekali růst, teď jsou investoři ekonomickým vývojem nemile překvapeni
Mimochodem podobně nepříjemné, byť v menší míře, jsou ale třeba i zvažované změny týkající se Evropské zelené dohody poté, co se některé dopady tohoto projektu ukazují být politicky stěží přijatelné.
Naproti tomu pro spekulanty na finančních trzích jsou neustálé změny a šoky živnou půdou, protože otevírají prostor například pro nesoulad mezi různými trhy a ten se dá využívat k arbitrážním ziskům.
Jak si vysvětlit Trumpovy otočky, naposledy ve čtvrtek opět posunul platnost zavedených cel v jím rozpoutané obchodní přestřelce s Kanadou a Mexikem? Jaký to tady může mít vývoj?
Změny v celních opatřeních jsou zřejmě směsí na jedné straně záměrné, předem připravené vyjednávací taktiky, a na druhé straně zákulisního tlaku na Trumpa, aby razanci svých opatření nepřeháněl, protože důsledky pro americkou ekonomiku by mohly poškodit volební vyhlídky lidí kolem něj včetně viceprezidenta J. D. Vance v příštích prezidentských volbách.
Dá se očekávat zklidnění v tom smyslu, že Trumpovi dojdou oblasti, kde se dá něco změnit, ale obávám se, že v oblastech, které už otevřel, jako jsou cla, rozšiřování území USA nebo další vývoj na Ukrajině, bude příliv nečekaných prohlášení a nápadů pokračovat.
Takže změny v celní politice jsou taktika. Co mohou přinést?
Nejistota, kterou Trumpovy kroky třeba i nezáměrně vyvolávají, je z ekonomického pohledu vždycky škodlivá.
Co se týče celních překážek, ty samy o sobě samozřejmě brzdí prosperitu skrze mezinárodní dělbu práce. Je ale dobře známo, že vlády často nejsou schopny nebo ochotny dostatečně pomoct těm částem ekonomiky, které jsou v důsledku této dělby postiženy – viz například krachy průmyslových firem na americkém Středozápadě v posledních desetiletích nebo továren v českých Sudetech po příchodu světové hospodářské krize.
Pokud politický proces není schopen přijít s dobrým řešením takových dopadů mezinárodního obchodu, pak může dávat jistý smysl, když jsou tyto dopady omezeny nebo rozloženy v čase právě skrze celní překážky.
Cla se mohou Trumpovi vrátit jako bumerang
Od cel na dovoz z Číny, kterou označuje za hlavního rivala, Trump zřejmě jen tak neuhne…
Nákladově vzato je z vícero důvodů Čína pro USA jistě nebezpečnějším konkurentem než Evropa. Proto se dá předpokládat, že cla na dovozy z Číny jsou pro Trumpa zásadnějším a trvalejším krokem než podobná opatření proti Evropě.
Navíc se Trump jistě bude snažit zabránit tomu, aby mezi Evropou a Čínou vznikla jakákoliv forma protiamerické aliance.
Většina ekonomů se ale shoduje, že zavedení dovozních cel na evropské zboží je jen otázkou času. Trumpovi například vadí to, že zatímco USA zatěžují evropská auta jen 2,5procentním clem, EU za dovoz amerických vozů vybírá desetiprocentní clo. Proč s nimi Trump zatím nepřišel?
Předpokládám, že se Evropa nevyhne přinejmenším dorovnávacím clům. Trump by tak americké veřejnosti poslal vzkaz, že Evropa už nežije na úkor USA.
Nad rámec takového kroku může Trump jít v případě, že by tak chtěl Evropu donutit k nějakým proamerickým krokům v jiných oblastech. Například co se týče odběru amerických fosilních produktů nebo souhlasu s trumpovským smírem na Ukrajině.
Každopádně Trumpovo čistě obchodnické myšlení jistě vnímá zahraniční obchod i geopolitiku jako jedno velké tržiště, kde je možno měnit cokoliv za cokoliv.
Trump pozastavil cla na zboží z Mexika i Kanady
