Skopeček: Zaměstnavatelé musejí obcházet zákoník práce. Výpověď bez udání důvodu by to vyřešila

Novelu má ve středu projednávat vláda. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v ní například navrhuje prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a ze šesti na osm měsíců u vedoucích. Také se mírně zkrátí výpovědní doba. Výpověď bez udání důvodu ale do ní odmítl zařadit.

„Český zákoník práce je jeden z nejsložitějších a nejrigidnějších zákoníků na světě. Proto vláda přichází s liberalizační novelou zákoníku práce,“ řekl Skopeček na CNN Prima News s tím, že ho trochu mrzí, že se diskuse o něm mediálně smrskla na výpověď bez udání důvodu. „Opatření, která mají rozhýbat rigidní trh práce, jsou tam desítky,“ řekl.

Výpověď bez udání důvodu je ale i tak podle něj žádoucí. „Žádný zaměstnavatel nebude nikoho vyhazovat bezdůvodně, byl by blázen. Lidé na pracovním trhu nejsou. Opatření, o kterém se bavíme, má pomoci rozloučit se se zaměstnancem v okamžiku, kdy s ním není spokojen,“ říká s tím, že to nyní musejí zaměstnavatelé obcházet, a když se chtějí nějakého zaměstnance zbavit, musejí to dělat například z reorganizačních důvodů.

ODS podle Skopečka zvažuje, že tuto možnost navrhne ve Sněmovně pozměňovacím návrhem ve druhém čtení. Otázkou podle něj je, jaké by v tomto případě mělo být odstupné. Zastánci výpovědi bez udání důvodu se totiž hájí, že bude vyšší než u dalších výpovědí.

Podle místopředsedy rozpočtového výboru Sněmovny Jana Hrnčíře (SPD) to ale zhorší postavení zaměstnanců. Možnost dát zaměstnanci při výpovědi vyšší odstupné podle něj zaměstnavatelé mají již nyní.

Vláda má ve tento měsíc také řešit navýšení platů 360 tisíc státních zaměstnanců. Jurečka navrhl, aby se 360 tisícům státních a veřejných zaměstnanců, například nepedagogickému personálu ve školství a nezdravotnickému ve zdravotnictví, ale i úředníkům na ministerstvech či ve veřejné správě zvýšily od září platy o sedm nebo o deset procent.

Podle návrhu je potřeba z veřejných rozpočtů včetně obecních a krajských buď 4,57, nebo 6,53 miliardy korun. Z toho přímo ze státního by to bylo 2,72, respektive 3,88 miliardy korun. Proti je ale ministr financí a Skopečkův stranický kolega Zbyněk Stanjura s tím, že na to ve státním rozpočtu nejsou peníze.

„Dovedu si představit nárůst u profesí, které jsou hluboko pod průměrem, například kuchařky, sanitáři. Ale nemůžeme žít na dluh,“ řekl v diskusním pořadu na CNN Prima News Skopeček.

Návrh podle něj musí být úměrný možnostem rozpočtu, takže navýšení o deset procent je podle něj moc. Peníze na to by si podle Skopečka měli najít sami ministři.

„Ve státní s veřejné správě jsou dokonce lidé, kteří mají nástupní platy pod úrovní minimální mzdy. To by opravdu být nemělo, že jsou tabulkové platy pod úrovní minimální mzdy. Není rozumné plošně přidávat, ale u těch nízkopříjmových už to navýšení dávno být mělo,“ řekl k tomu Hrnčíř.