Školy i nemocnice musí být emisně neutrální, na rekonstrukce půjde další miliarda

„Obce a další instituce si uvědomují, že taková investice se dlouhodobě vyplácí. Ať se energetické úspory týkají hasičské stanice na vsi, pečovatelského domu ve městě, nebo velkého úřadu v Praze, vždy je to přínos pro životní prostředí a komunitu jako takovou,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)

Právě na renovace veřejných budov nyní ministerstvo vyhradí další miliardu korun z Národního plánu obnovy. Když rekonstrukce uspoří více než 30 procent energie z neobnovitelných zdrojů, uhradí stát až polovinu výdajů určených na tyto účely. Pokud se energetické úspory přehoupnou přes 40 procent, bude podpora činit až tři pětiny takových výdajů.

„Příspěvek se počítá z investic nutných do energetických úspor. Pokud investor provádí celkovou rekonstrukci, není například vybudování kavárny uznatelným nákladem,“ upřesnil Hladík. Kromě Národního plánu obnovy resort poskytuje peníze na renovace veřejných budov i z Operačního programu Životní prostředí nebo Modernizačního fondu.

V současnosti v Česku projde rekonstrukcí asi jedno procento všech budov ročně. Vláda má za cíl trojnásobně rychlejší tempo.

Právě veřejné budovy představují podle expertů na ekologické renovace budov největší výzvu na cestě ke splnění unijních cílů. „Stát by měl jít občanům příkladem a začít rychleji modernizovat stávající budovy, protože celá řada z nich je zanedbaná a energeticky neefektivní,“ konstatuje Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.

Zkušenost s takovou rekonstrukcí mají například v husitském kostele na pražském Žižkově. Ten vznikl v roce 1925 jako dočasná stavba. I po takřka sto letech ale stojí. Lidé tam chodí nejen na bohoslužby, slouží také jako komunitní centrum pracující s místní mládeží.

Vytopit rozlehlou budovu v zimě býval takřka neřešitelný problém. Děti v budově musely trávit hodiny v bundách či svetrech. Pomohla až rekonstrukce za 81 milionů korun. Na tu čerpal kostel sedmimilionovou dotaci z Národního plánu obnovy, dalšími 30 miliony přispěly jiné dotační programy.

„Zateplení, výměna oken, náhrada starého kotle na tuhá paliva za nový plynový kotel a instalace vzduchotechniky a úsporného osvětlení uspoří ročně kolem 900 GJ a dojde k úspoře provozních nákladů o více než sto tisíc korun,“ popsala provozní ředitelka kostela Táňa Vozková.

Kostely sice budou mít ze zmíněného unijního požadavku na emisní neutralitu výjimku, některé věci se jich ale týkat budou také. Například záměr skoncovat do roku 2040 s kotly na fosilní paliva.

Stát chce do budoucna motivovat k renovacím nejen dotacemi. Jejich role by naopak měla být menší. Zapojit hodlá další finanční nástroje. V případě veřejných budov by to podle Hladíka mohly být například bezúročné půjčky.