Článek
Odborníci za zásadní problém považují absenci diskuse o spolupráci firem a škol.
Kritičtější názory na současný stav vzdělávání zastává zejména starší generace, z níž pouze 42 procent respondentů ve věku 55 až 65 let považuje úroveň českého školství za vysokou. Devět z deseti Čechů si naopak myslí, že mladí lidé nemají pro vstup na trh práce dostatečnou praxi.
Více praxe
„Jsme v těsném kontaktu s velkými firmami a díky tomu vnímáme, že v české společnosti stále citelněji chybí diskuse o směřování vzdělávacího systému, v níž by se mohly uplatnit názory firem při přípravě strategie pro potřebnou transformaci v souvislosti s technologickým pokrokem,“ vysvětluje Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance Byznys pro společnost.
Na otázku, co by mohlo zvýšit úroveň výuky a co je nejdůležitější v přípravě dětí a mladých lidí pro budoucí uplatnění, téměř tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že teorie by měla být více doplněna praxí. Ve školách by měli působit zkušení vyučující, případně další odborníci s praxí.
„Je vidět, že v české společnosti přetrvává představa školy jako místa, které mladé vybaví konkrétními ‚praktickými‘ dovednostmi. Přitom velké firmy, jež kladou důraz na udržitelnost svého podnikání a své strategie a plánují na 10 až 15 let dopředu, se shodují v tom, že v souvislosti s plánovanou transformací trhu práce je nezbytné, aby mladí lidé vycházející ze škol byli připraveni a ochotni se učit doslova celý život,“ zdůrazňuje Pavlína Kalousová.
Digitální gramotnost podmínkou
Zarážející je, že pouze necelá třetina dotázaných považovala za důležité využívat při výuce a přípravě mladých lidí pro praxi výpočetní techniku a moderní technologie. Téměř stejné procento se domnívá, že nižší počet žáků ve třídách by umožnil individuálnější přístup pedagogů.
„Jako čím dál palčivější problém vnímáme skutečnost, že ze škol vycházejí lidé bez základní digitální gramotnosti. Jedna věc je digitální technologie vlastnit a druhá umět je správně využívat. Proto je pro nás systém vzdělávání prioritní a chceme českému školství v této oblasti pomoci. Dlouhodobě například podporujeme vzdělání v oblasti kyberbezpečnosti. Potřebujeme, aby k nám ze škol přicházeli lidé adaptabilní, kteří jsou schopni reagovat na změny,“ zdůrazňuje Hany Farghali, ředitel korporátní komunikace ze společnosti O2.
Větší podíl firem na vzdělávání
Výzkum agentury Ipsos pro Byznys pro společnost rovněž sledoval, jak by si lidé představovali zapojení firem do zlepšení úrovně praktického vzdělávání ve školách.
Celkem 57 procent dotázaných uvedlo, že by podniky mohly podporovat vybrané obory, jen o něco menší počet respondentů se přimlouval za to, aby firmy více spolupracovaly se školami na tvorbě výukových programů. Na dalším místě byl návrh, aby odborníci z firem ve školách přímo vyučovali.
Doporučení směřovala také k materiální podpoře výuky, případně k finanční podpoře studentů ze znevýhodněného prostředí formou stipendií.