Článek
Za poklesem úrody je podle MZe nižší výměra osevních ploch ozimých plodin a jejich špatné přezimování. Dalším důvodem je nedostatek srážek a velké teplo v letošním létě, v době intenzivního růstu obilovin.
Průměrný hektarový výnos řepky se proti loňskému roku snížil téměř o 30 procent na 1,6 tuny. U obilovin se produkce z hektaru pohybovala kolem čtyř tun, což byl meziroční pokles o asi čtyři procenta. Pod střechou je už v podstatě všechna pšenice ozimá, ječmen ozimý a bez dvou procent i ječmen jarní. Asi šest procent ze 107 tisíc hektarů zbývá sklidit u pšenice jarní.
Pšenice a ječmeny ozimé přitom vykazují pokles výnosů a propad celkové produkce o 35, respektive 37 procent. Tyto plodiny seté na jaře naopak mají letos proti loňsku výnosy lepší a jejich produkce meziročně stoupla. U pšenice jarní dokonce více než dvojnásobně. Zemědělci jařinami doháněli ztráty ze zimy, kdy museli některé plochy kvůli poškození počasím zaorat.
Země Unie utrpěly miliardové ztráty
Vlna tropických veder se projeví v podstatně nižších výnosech mnoha zemědělských plodin i v poklesu živočišné produkce. První odhady Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC) se pohybují od dvouprocentního propadu oproti loňsku pro brambory po pětadvacetiprocentní pro slunečnice.
Prognostici EU očekávají pokles výroby pšenice o 6,6 procenta ve srovnání s loňskem; vezme-li se v úvahu letošní menší osetá plocha, bude to znamenat snížení o deset miliónů tun, tedy asi 9,5 procenta. Nejvíce postiženy jsou Portugalsko (propad 15 procent oproti dlouholetému průměru), Itálie (12,3 procenta), Francie (devět procent) a Německo (sedm procent).
Kukuřice bude v EU letos o 10,1 procenta méně než loni, slunečnicová pole dají o 25 procent nižší úrodu, cukrová řepa klesne o 7,2 procenta a brambory o dvě procenta. Většina zemí Unie se potýká s nedostatkem píce pro dobytek, což je jeden z důvodů poklesu živočišné výroby. Podle belgického vlámského experta Luka Buischlarta přicházejí pěstitelé dobytka, prasat a drůbeže jen v Belgii o 60 miliónů eur. Do této sumy se počítá zvýšená úmrtnost zvířat v době veder, nižší dojivost a přírůstky na váze, investice do ventilace a vody.
Celkově odhaduje ztráty belgického zemědělství na 130 miliónů eur, doufá však, že kdyby nyní vydatně pršelo a zůstalo dlouho teplo, dá se ještě leccos zachránit. Pěstitelé dobytka ještě mohou sklidit nějaké seno a zelináři vypěstovat ještě trochu pozdní zeleniny. Vždyť hrachu sklidili o pětinu méně než obvykle, kapustiček a špenátu také; fazole klesly dokonce o čtvrtinu.