Sklady a haly na cenné zemědělské půdě dostaly stopku

Novela mimo jiné navrhuje zákaz odnímání nejkvalitnější zemědělské půdy pro záměry obchodu. „Pro účely daného typu záměru nebude možné odejmout zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu v rozsahu větším než jeden hektar,“ řekl Právu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Návrh však počítá s pětiletým přechodným ustanovením, aby se města a firmy mohly změně přizpůsobit.

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou tomu dáváme zákonnou stopku,“ odůvodnil změnu Hladík.

Novela zavádí i další změny, včetně těch, které cílí na zmírnění eroze. „Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, a nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nacházejí,“ dodal Hladík.

Zástupci firem se v připomínkovém řízení k záměru ministra nevyjadřovali příliš nadšeně. Mohlo by to podle nich ohrozit třeba stavby dopravní infrastruktury.

Se zákazem výstavby velkých obchodních a logistických center nesouhlasilo ani například ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého zákon nezohledňuje lokální specifika a omezoval by rozvoj obcí.

Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.

„Věříme, že zákon bude brzy schválen v takové podobě, která odstraní poslední bariéry, které brání využití agrovoltaického konceptu. Česko, jako průmyslová země, nemůže spoléhat pouze na výrobu solární energie na střechách a agrovoltaika umožňuje vyrábět solární energii bez ztráty zemědělské půdy,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

„Solární panely také chrání rostliny před povětrnostními vlivy a extrémními jevy počasí kterých se změnou klimatu přibývá. Produkce čisté energie pak pomůže také snížit emisní stopu v zemědělství a levná solární energie ochrání farmáře před růstem cen energie,“ doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Podle ředitele společnosti Greenbuddies Consulting Petra Štajnera jde novela správným směrem, ale omezovat agrovoltaické projekty pouze na chmelnice, vinice nebo ovocné sady nedává technicky ani ekonomicky smysl. „Zpomalí to nástup nových technologií a ve svém důsledku sníží konkurenceschopnost ČR i samotných českých zemědělců,“ míní.