Sklady a haly budou moci růst i na nejúrodnější půdě. Poslanci chystají výjimku

Návrh zákona zakazuje stavět na nejkvalitnější půdě sklady a obchody o rozloze větší než hektar. Budování továren přímo nezmiňuje. Podle investorů se ale současné výrobní provozy bez prostor pro skladování až na výjimky neobejdou, a tak by se zákaz dotkl i jich.

„Zároveň jsou firmy jako třeba Hyundai, které postaví továrnu, ale následně do regionu přivedou i další podniky, například logistické,“ argumentuje poslanec David Šimek (za KDU-ČSL), spoluautor jednoho ze zmíněných pozměňovacích návrhů.

K projednávání zákona, který vláda schválila na podzim, by se poslanci měli vrátit v pátek. O podobě změn ještě do té doby povedou i zákulisní jednání. Ani samotná koalice se zatím na finální úpravě návrhu neshodla.

Aktuálně jsou ve Sněmovně dvě možnosti, jakou cestou se vydat. Šimkův návrh dává možnost udělovat výjimky ministerstvu životního prostředí poté, co je schválí vláda. Na zemědělsky nejkvalitnějších parcelách by dál mohly vznikat projekty, jejichž ekonomické a sociální přínosy výrazně převažují nad zájmem ochrany půdy.

„Lze si představit, že by takový záměr mohl představovat například logistický areál, který by byl součástí dodavatelského řetězce, technologická centra ve smyslu výzkumu, vývoje, testování, správy dat či pokročilé výroby a podobně,“ sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Také druhý návrh z pera poslanců ODS Jana Bureše a Ivana Adamce původní striktní zákaz mírní kvůli snaze umožnit výstavbu ekonomicky výhodných projektů. Výjimky by však podle něj neudělovalo ministerstvo, byly by vyjmenované přímo v zákoně. Stavět na nejúrodnějších parcelách by šlo například do doby, než by podíl odejmuté půdy překročil zákonem stanovenou hranici.

Zatímco sněmovní výbory daly tomuto návrhu přednost před Šimkovým, ministerstvo jej nepodpořilo. Obává se, že výjimky jsou nastavené tak, že by zákaz platil jen pro malé množství projektů.

Už současný zákon umožňuje vyjmout nejlepší a nejvíce chráněné pozemky jen za předpokladu silného veřejného zájmu, který převažuje nad důvody k ochraně takovéto půdy. V praxi se ale i na těchto místech čile staví. V roce 2022 přišel půdní fond celkem o 312 hektarů půdy, tedy o stejně velkou plochu jako 78 Václavských náměstí v Praze.

Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice, snahy o zmírnění návrhu vítá. Domnívá se, že po přijetí původní verze by zde bylo prakticky nemožné velké průmyslové projekty stavět. „Vedlo by to k dalšímu zbytečnému poklesu zájmů zahraničních investorů, kteří by dali před Českem přednost okolním zemím, z nichž žádná obdobný plošný zákaz neuplatňuje,“ uvádí Votruba.

Obavy o osud investic mířících do Česka během projednávání nového návrhu vyjádřila také Hospodářská komora.