Článek
Verdikt přivítal zejména kmen Siouxů, v blízkosti jejichž rezervace Standing Rock ropovod vede a kteří proti stavbě několik let marně bojovali.
„Ten ropovod tu vůbec neměl stát. Říkali jsme to od začátku,“ citovala americká média náčelníka kmene Mika Faitha.
Federální soudce v metropoli Washingtonu rozhodl, že dosavadní posouzení dopadů stavby na životní prostředí americkou armádou nepostačuje, a nařídil podstatně důkladnější prověrku. Ropovod o délce 1900 kilometrů, který ze Severní Dakoty až do Illinois může denně přepravit až 570 tisíc barelů surové ropy, se má dle rozhodnutí zcela vyprázdnit do třiceti dnů.
Verdikt zmrazil další výstavbu
Výstavbu projektu koncernu Energy Transfer, která stála 3,7 miliardy dolarů (zhruba 87,5 mld. korun), provázely v minulých letech masové protesty, někdy i násilné. Zatímco zastánci ropovodu argumentují, že výrazně šetří náklady při přepravě ropy, Siouxové a jejich podporovatelé jej odmítají kvůli obavám, že může kontaminovat pitnou vodu v rezervaci i posvátná místa kmene.
Spor má i politickou rovinu – v prosinci 2016 totiž povolení k výstavbě odmítla administrativa demokrata Baracka Obamy a nařídila změnu trasy i vypracování nové studie dopadů na životní prostředí.
Trump rozhodl o výstavbě Obamou zamítnutých ropovodů. Greenpeace zuří
Během prvního týdne v Bílém domě dal ale republikán Donald Trump prezidentským dekretem výstavbě zelenou. Ropovod byl zprovozněn v roce 2017, soudní spory tím ale neskončily.
Obdobně tehdy Trumpova administrativa smetla výhrady Obamovy vlády k budovanému ropovodu Keystone XL, jenž má být závěrečnou fází trasy z kanadské Alberty až do Texasu. I tady ale pokračují soudní pře. Federální soudce v Montaně nařídil zastavit výstavbu na několika úsecích, kdy předchozí kladný posudek ze strany armády označil za nedostatečný. Trumpova administrativa se snažila domoct rychlého obnovení výstavby u Nejvyššího soudu, ten to ale tento týden zamítl.