Článek
"Zda budou ČSA privatizovány postupně, nebo celý balík akcií státu najednou, musí ještě posoudit vláda. Ta rozhodne o prodeji," řekl Právu Šimonovský.
Dosud je totiž v platnosti usnesení vlády Miloše Zemana z roku 2000, že si má stát i v budoucnu podržet nejméně 52 procent z více než 90 procent akcií, které teď v ČSA vlastní prostřednictvím Fondu národního majetku a České konsolidační agentury.
Přednost dostanou Air France a Delta
Zemanův kabinet se tehdy rovněž usnesl, že v souvislosti se vstupem Českých aerolinií do Sky Teamu bude po patnácti procentech akcií nabídnuto největším leteckým společnostem této aliance - Air France a americké Deltě. "Tyto společnosti mají na zmíněné podíly v ČSA předkupní právo," potvrdil Právu Šimonovský. Zatím ho ale nevyužily a žádná jednání s nimi v současnosti neprobíhají.
Otázku vstupu Air France a Delty do ČSA je podle Šimonovského nutné před odstartováním privatizace vyjasnit. "Kdyby si patnáctiprocentní podíly skutečně odkoupily, privatizace Českých aerolinií by se musela odvíjet jiným směrem," připustil.
Rozhodnutí Zemanova kabinetu, aby se stát vlády nad ČSA nezbavil, vycházelo z neblahých zkušeností z první poloviny devadesátých let. Tehdy se strategickým partnerem ČSA stala Air France. V roce 1993 toto partnerství přivedlo ČSA málem k bankrotu, když vykázaly ztrátu 1,5 miliardy korun, z níž se vzpamatovávají dodnes. Francouzi pak z ČSA odešli, ale před několika lety se o ně začali zajímat znovu.
Kůlovi zřejmě přitížila nechuť k privatizaci
Předchozí prezident ČSA Miroslav Kůla nebyl příznivcem prodeje celého podílu státu v této letecké společnosti. "Na usnesení vlády, že stát si má ponechat 52 procent akcií ČSA, není třeba nic měnit. Navíc ani vývoj v letecké dopravě teď není příznivý pro jakékoli kapitálové vstupy. Obecně šly dolů ceny akcií leteckých společností a zájem investorů také klesl," řekl letos v dubnu Právu Kůla.
Nechuť k privatizaci byla zřejmě jedním z důvodů, proč byl dosavadní šéf ČSA 2. září dozorčí radou odvolán. Novým prezidentem a předsedou představenstva ČSA se stal exministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Věřím, že se Tvrdíkovi podaří jiným přístupem, než měl Kůla, přivést ČSA k privatizaci," uvedl v rozhovoru s BBC Šimonovský. Podle něj se musí zejména zvýšit produktivita práce, která v Českých aeroliniích v některých ukazatelích poklesla až o třicet procent, a výrazně zvednout tržby.
ČSA mají nyní 69 cílových destinací ve 43 zemích. Letos se jejich počet rozrostl o pět. Rozšiřuje se i flotila ČSA, kterou tvoří pětatřicet letadel. Tři airbusy, třiadvacet boeingů B737 a devět turbovrtulových ATR. Průměrné stáří letadel ČSA je necelých sedm let a flotila tak patří k nejmladším ve světě. Za letošní první pololetí přepravila rekordních 1,5 miliónu cestujících. Přesto ČSA vykázaly ztrátu 292 miliónů korun.
Úkolem Tvrdíka bude hospodaření ČSA konsolidovat, aby se zájem investorů obnovil. "Jak si nový management ČSA vede, bude možné posoudit až za dvanáct měsíců," uvedl Šimonovský. Jak už Právo informovalo, Tvrdík má menší pravomoci, než měl jeho předchůdce Kůla. Dozorčí rada totiž rozhodla o přechodu ČSA z anglosaského na německý model řízení, který posiluje její pravomoci. Představenstvo, které nyní tvoří výhradně management, bude odpovídat za běžný provoz firmy, ale strategie a všechna zásadnější rozhodnutí podléhají schválení dozorčí radou.
Ministr potvrdil trafiku pro Tvrdíka
Piloti ČSA i někteří politici kritizují, že Tvrdík se stal šéfem ČSA bez vypsání výběrového řízení. To se nelíbí ani Šimonovskému. "Skutečně se pro Tvrdíka trochu hledala trafika. Já sám jsem před dvěma měsíci nabídl ČSSD k dispozici post ředitele Úřadu civilního letectví, ale bylo mi sděleno, že Tvrdík nemá zájem. O tom, že bude prezidentem ČSA, rozhodli akcionáři, avšak konzultace byly politické," informoval ministr.
