Síkela: Zavedeme slevu až 20 procent na energie

Připravujeme zákonnou úpravu, kterou nazýváme úsporným tarifem, což je nad rámec navýšení existenčního minima, které také vzešlo od mého týmu na ministerstvu. Toto opatření by mělo jednak velkému množství domácností a lidem i ve střední třídě umožnit ušetřit v době navýšených cen energií. Zároveň chceme, aby tento tarif motivoval domácnosti k úsporám energií. To totiž do budoucna vidíme jako velmi důležité při snižování závislosti na energiích z Ruska.

Bude vycházet ze základních tarifů tak, jak je dnes dodavatelé elektřiny nebo plynu nabízejí. Bude to výrazná sleva na tarif, která by v ideálním případě měla pokrýt celou inflaci. Pokud domácnost spotřebuje elektřiny víc, než bude podporované množství, bude už platit tarif běžný. Toto opatření by mělo pomoci všem domácnostem.

Chtěli bychom tarif zavést tak, aby byl platný po celou nadcházející topnou sezonu, případně i déle. Platnost tarifu bude od září, nejpozději od počátku října, a platit bude minimálně šest měsíců.

Spotřebu v rámci jednotlivých tarifů máme velmi dobře změřenou. Víme, v jakém tarifu se kolik domácností nachází a kolik průměrně spotřebovávají elektřiny nebo plynu. Samozřejmě každá domácnost to má trochu jinak. Například u elektřiny musíme zohlednit domácnosti, které ji používají pouze ke svícení, vedle těch, které elektřinou nejen svítí, ale i vaří, a nakonec i těch, které elektřinou také topí.

Podle druhu spotřeby budeme rozlišovat, na jaké množství energie dotyčné domácnosti slevu zajistíme. U elektřiny by to tedy byly tři velikosti spotřeby tak, aby se to dotklo všech, kteří to potřebují. Při výpočtu budeme vycházet z průměrné spotřeby. Nezahrneme ale tarify na dobíjení elektrických aut nebo tarify pro volnočasové nemovitosti.

Lidé by měli úsporu vidět na fakturách a zároveň by tam měli vidět, jaká úroveň spotřeby je s podporou od státu, aby si mohli v rámci dalšího měsíce změřit, zda spotřebu snižují.

Ano.

To se ještě nyní snažíme vyjednat s Evropskou unií.

Mohla by činit 15 až 20 procent.

Úsporný tarif je naší reakcí na současnou složitou situaci. Zároveň ale platí, že vývoj na trhu sledujeme, a budeme schopni na něj v případě potřeby vhodně reagovat. Chceme pomoci, chceme se v první řadě postarat o ty nejpotřebnější a zároveň motivovat k úsporám energií.

Tarif chceme udělat administrativně velmi jednoduchý. Dokonce se přikláníme k variantě, že by měla k tarifu přístup každá domácnost. Prosazuji, aby tarif byl automatický a aby ti, kteří jej nepotřebují a řeknou, že chtějí státu pomoci a dotaci nepotřebují, se ho mohli vzdát. Bylo by to administrativně nenáročné, kdyby podporovaný tarif dostal každý.

Pro vysokopříjmové domácnosti, o nichž víme, že mají více nemovitostí nebo využívají jiné tarify s daleko větším objemem spotřebované elektřiny a plynu, to nebude mít relevanci. Pomůže to nízkopříjmovým domácnostem a střední třídě.

Očekáváme, že to bude mezi 16 a 24 miliardami korun. Otázka, kde na to sehnat peníze, je teď předmětem jednání mezi mnou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

Vždy se rádi inspirujeme v zahraničí a máme velmi dobře načteny formy podpory v jiných zemích EU i Velké Británii. Pokaždé ale hledáme cestu, která je nejlepší pro Českou republiku. Musíme si uvědomit, že tato forma podpory je jakési řešení krátkodobé nebo střednědobé krize, a při jakémkoli krátkodobém opatření musíme vést v patrnosti jeho dlouhodobé důsledky.

S tou variantou počítáme. V tuto chvíli diskutujeme variantu trvání mezi šesti a dvanácti měsíci s možností prodloužení. Součástí je třeba úvaha o tom, do jaké míry chceme například podpořit používání klimatizací v letních měsících, kde se dá také hodně energie uspořit. Přejeme si, aby tarif motivoval ke snižování spotřeby energií.

My jsme už rozhodli, že budeme podporovat podniky, zejména ty, které mají vysokou spotřebu energií. Chceme aplikovat takzvané kompenzace nepřímých nákladů a aktuálně s ministerstvem životního prostředí finalizujeme přípravu podpory, v jejímž rámci vyplatíme podnikům asi 800 milionů korun. Týká se to několika desítek podniků s vysokou energetickou náročností. Podmínkou této podpory je zvýšení energetické efektivnosti nebo přechod na energie s nižší uhlíkovou stopou.

Chtěli jsme tuto notifikaci v rámci Evropské unie rozšířit i na některá další odvětví, ale Evropská komise se nakonec rozhodla jít jinou cestou. Byl vytvořen takzvaný dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a my v rámci tohoto programu můžeme poskytnout podporu podnikům.

Bavíme se předběžně o sedmi miliardách, a jenom v rámci zpracovatelského průmyslu by se to dotknulo minimálně 1500 podniků.

Pro nás je důležité, že se nám podařilo navýšení kapacity ropovodu TAL prosadit. První navýšení, které je technické a proběhne zvýšením tlaku v potrubí, už je hotové a čeká se jen na schválení úřadů v Bavorsku. To by podle slibu německé strany mělo být uděleno v nejbližších dnech nebo týdnech.

Ještě důležitější je podpora v projektu TAL plus, který výrazně navýší kapacitu ropovodu a kde už máme předběžný souhlas všech akcionářů. Bude to znamenat, že z Transalpinského ropovodu budeme schopni plně pokrýt případný výpadek dodávek přes ropovod Družba.

Navýšení kapacity technicky odhadujeme do dvou let. Tak je i koncipována námi vyjednaná výjimka v rámci vyjednávaného šestého balíku sankcí proti Rusku, kde se mluví o tom, že budeme mít výjimku poskytnutou do poloviny roku 2024 nebo do zprovoznění navýšené kapacity TAL plus, podle toto, co nastane dříve.

Co se týče plynu, jednáme s Německem, Polskem a Nizozemskem o případném pronájmu skladovacích kapacit, o terminálech na uskladňování zkapalněného zemního plynu LNG. Ohledně dodávek plynu jednáme s Norskem. O LNG jednáme se zeměmi Středního východu. Jde třeba o Omán nebo Katar, kam se s ministrem financí Stanjurou chystám na oficiální návštěvu. Děláme vše pro to, abychom zabezpečili Českou republiku nejen na příští zimu, ale i na další období. I když teď už se nám před příští zimou dýchá poněkud lépe než před dvěma měsíci, protože už máme podzemní zásobníky naplněny z více než 50 procent.

To je projekt, který už existuje několik let, a teď byl oprášen. Když se podíváme na kapacity a přepravní trasy, kdy se jedná o převozy po železnici, tak je jasné, že je dobré to mít, ale určitě to neřeší otázky strategické bezpečnosti České republiky. Pozornost vlády se upírá trochu jinam.

Například na zprovoznění plynovodu Stork 2 z Polska na sever Moravy. Polsko zároveň značně urychlilo schvalovací proces nového plovoucího terminálu na LNG v Gdaňské zátoce, který bude mít kapacitu šest miliard kubíků. Chtějí jej dokončit ještě letos. To je jedna z variant, kde bychom mohli získat plyn.

Ano, dále jednáme s Nizozemskem o pronájmu kapacit v rámci jejich nového připravovaného plovoucího terminálu na LNG, který by měl být rovněž zprovozněn do konce roku, a s Německem o případném pronájmu, nebo dokonce možné kapitálové účasti na jednom z terminálů, které staví. Ty ale budou hotové až kolem let 2024 a 2025. Teď si můžeme něco pronajmout na kratší dobu a počkat, až bude hotová nějaká strategicky výhodnější infrastruktura. Jednáme i s Rakouskem, protože má k dispozici jeden z největších zásobníků na zemní plyn v Evropě.

Stát, který nevlastní žádnou infrastrukturu ani státního obchodníka, není vhodným majitelem zásobníků. Samotné vlast­nictví je navíc spojeno s celou řadou povinností, jako je povinnost zásobníky udržovat a pronajímat kapacitu. A stát jako akcionář společnosti kótované na burze nemůže dávat firmě, byť v majoritním vlastnictví, konkrétní obchodní pokyny. Obchodní rozhodnutí je čistě na vedení společnosti.

My jsme se rozhodli použít na ochranu našich občanů a firem jiný nástroj, a proto jsme hned po skončení topné sezony začali podporovat a motivovat obchodníky k tomu, aby zásobníky plnili.

Nejdříve jsme jim vyjednali lepší podmínky v rámci operátora trhu s energiemi a potom jsme je začali připravovat na opatření, které navrhla Evropská komise, o naplněnosti zásobníků na nejméně 80 procent k 1. listopadu.

V tuto chvíli plníme zásobníky nejrychleji v Evropě a podařilo se to i díky tomu, že kompenzujeme určitou malou částkou rozdíl mezi současnou cenou na trhu a budoucí zimní cenou. Zároveň odškodňujeme obchodníky za to, že takto naskladněnými zásobami nemohou disponovat. Ty totiž budou muset být uvolňovány postupně po celou topnou sezonu. Teď jsou plné z poloviny, pokud budeme plnit stejným tempem, možná budou z 80 procent plné už v polovině července.

Otázka dlouhodobosti kontraktů by mohla být zajímavá v případě, že bychom v budoucnosti zřídili státního obchodníka s energiemi, který by mohl nakupovat na dlouhodobých kontraktech výhodněji, a zabezpečit tak dodávky levnějších energií pro občany a firmy. Na druhou stranu musíme respektovat, že trh, zejména s plynem, byl v Česku plně liberalizován. Proto je naším úkolem v tuto chvíli zprostředkovávat obchodníkům jednání se státy, které dodávají například LNG.

Je to ve stadiu příprav. Zkoumáme optimální technické provedení, vypočítáváme, jaký kapitál by tento projekt potřeboval do začátku a jaké by byly roční provozní náklady. Pokud se shodneme v rámci koalice, je to cesta, kterou bychom chtěli jít. Nerad bych ale teď sliboval konkrétní datum. Pokud to však chceme zavést, má smysl zavést to co nejdříve.