Článek
„Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsme schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu,“ řekl Síkela na tiskové konferenci ke strojírenskému veletrhu.
Síkela tak vysvětloval nejasnost, která vznikla po jeho nedělním vyjádření v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Tam uvedl, že se očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby.
U domácností nebyl podle Síkely na unijní půdě stanoven žádný úsporný limit. Pouze se podle něj konstatovalo, že by bylo hezké, kdyby se takové zastropování netýkalo celé spotřeby.
Jako příklad zmínil Rakousko, které se rozhodlo, že nad úrovní 80 procent spotřeby budou lidé platit tržní cenu. „Česká vláda touto cestou nejde,“ ujistil Síkela.
Zdůraznil, že jednání EU se vede v tom duchu, že se stanoví unijní rámec a státy mají možnost v jeho rámci, i pod tento rámec, přijímat další opatření, pokud to uznají za vhodné.
U malých a středních firem se bude na unijní půdě podle Síkely schvalovat návrh, který jim pomůže zavedením cenového stropu na energie bez ohledu na to, v jakém oboru podnikají, a to do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
Strop na ceny energií asi nebude na celou spotřebu, řekl Síkela
„Bude to pro ně znamenat předvídatelnost, jistotu, možnost plánovat, naceňovat svoje výrobky, a to minimálně na celý příští rok 2023. Myslím, že to je ohromný úspěch, a nepochybuji, že se to podaří dojednat,“ řekl Síkela.
Vláda už dříve oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH.
U malých a středních firem se to má automaticky bez žádostí dotknout těch, kteří mají do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč).