Stát už vám nepomůže. Ministři vyzvali majitele Liberty, aby huti vrátil vyvedené miliardy

„Otázek je nyní možná víc, než jsme jich měli předtím,“ zhodnotil schůzku Síkela.

Stát v minulosti pomohl Liberty Ostrava několikrát. V letech 2022 a 2023 poskytl například firmě podporu téměř 800 milionů korun. A další přibližně 1,5 miliardy zaplatila za pohledávku huti státní exportní pojišťovna EGAP, která ručila Liberty za úvěr od německé pobočky banky Greensill Bank, která následně zkrachovala.

Síkela jednal s Guptou už v prosinci a už tehdy vznesl požadavek, aby byly do ostravské huti vráceny miliardy korun, které z ní byly před časem vyvedeny do jiných firem v rámci skupiny Liberty.

„Za čtvrt roku se však v tom smyslu neudálo vůbec nic. Peníze vráceny nebyly a celý proces byl navíc zabarikádován moratoriem, které dnes firmu chrání před podáváním insolvenčních návrhů,“ řekl ministr průmyslu. Gupta a jeho management se podle něj ale i tak tváří, že provoz v Liberty co nevidět obnoví.

Podle Síkely jde o více než 10 miliard, které byly z Liberty Ostrava vyvedeny. „A než budou ty miliardy vráceny, tak se budeme chovat s maximální opatrností a nebudeme do zahraniční kasičky vlastníků házet další peníze. Platí to také pro další angažmá státu v rámci možné insolvence skupiny, tak i pro jakékoliv další úvahy o poskytování dalších prostředků ze strany daňových poplatníků,“ ujistil.

Stanjura uvedl, že když se schůzka konala na žádost Gupty, předpokládal, že chce se dvěma členy vlády řešit konkrétní věci, zejména jak zlepšit situaci zaměstnanců.

„A mám pocit, že jediným důvodem žádosti o schůzku bylo, aby majitelé Liberty mohli říct, my komunikujeme s vládou,“ zmínil s tím, že nejen z jeho osobního, ale i z odborného pohledu ministerstva financí jsou plány na restrukturalizaci hutě v Ostravě slabé.

„A nepřinášejí potřebnou naději a jistotu toho, že se vrátí výroba a že se ta firma znova rozběhne,“ dodal Stanjura.

Gupta nechtěl jednání se Síkelou a Stanjurou komentovat. Následně mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková rozeslala do médií informaci, že jednání s ministry a jejich následné komentáře jsou pro skupinu Liberty Steel velkým zklamáním.

„Ministři projevili jen velmi málo pochopení a ochoty porozumět složité situaci. Skupina Liberty Steel se obává, že šance na další pozitivní dialog jsou mizivé. Je důležité zdůraznit, že skupina vždy dodržovala všechny zákony České republiky a dělá vše pro to, aby ochránila ostravský podnik, jeho věřitele i své zaměstnance, a to i navzdory celkově velmi složitým podmínkám,“ tlumočila stanovisko skupiny Liberty Steel.

Liberty Ostrava má problémy s placením závazků delší dobu. Od loňského prosince ji před věřiteli chrání všeobecné moratorium. Firma má zhruba 1300 věřitelů, kterým dluží přes 16 miliard korun. Ti mohou až do poloviny dubna hlasovat o návrhu restrukturalizačního plánu. Většina zaměstnanců huti je bez práce od 21. prosince, kdy Liberty zcela přerušila výrobu. Později ji obnovila jen na několika menších provozech, nyní chodí do práce zhruba 2100 lidí.

Odbory huti varují před odchody zaměstnanců. Od přerušení provozu až do dneška už firmu podle nich opustila tisícovka pracovníků. „Když jsme se setkali minulý týden s lokálním managementem, tak nám bylo řečeno číslo 4972. A to číslo se postupně snižuje, protože zahraniční management nechce prodlužovat smlouvy na dobu určitou. A ještě to řeknou lidem dva dny před vypršením dohody, což je absolutně nepochopitelné,“ popsal šéf odborů na provozu rourovny Petr Zegzulka.

Tomu, že jsou hutníci čím dál víc na majitele naštvaní, a mnozí z nich si proto hledají místo jinde, se nediví: „My lidem říkáme, ať to nedělají, protože věříme, že se ta huť rozjede. Musí se rozjet. Ale samozřejmě lidé odchází, hledají si jinou práci, především ti, co mají nějaké závazky, se obávají nejhoršího.“

To, že by byl některý provoz huti ohrožen kvůli odchodům zaměstnanců víc, si Zegzulka nemyslí. „Odchází napříč profesemi. Každopádně lidí už tam ani tak nebylo moc a rozjetí výroby bude opravdu bolet. Když si vezmete, že tam jsou profese, které dělají na směny, tedy kolotoč, vysoké pece, tam jsou specifikace, různé poruchové služby a tak dál, tam ti lidé musí zůstat nonstop, střídat se. Čím méně těch lidí bude, tak bude větší problém udržet to v chodu,“ poukázal odborář.

Potvrdil, že se odborům ani nelíbí snížení mezd ze 100 na 70 procent pro ty zaměstnance, co nemohou chodit do práce a jsou doma. Tento způsob odměňování nastavila Liberty Ostrava od tohoto pondělí. „Z platné kolektivní smlouvy vyplývá, že nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci z důvodu částečné nezaměstnanosti podle paragrafu 209 odstavce 1 Zákoníku práce, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 70 procent jeho průměrného výdělku,“ informovalo před týdnem vedení huti.

Zegzulka řekl, že zakázky naopak mají a mohou generovat zisk. „Já jsem z rourovny, kde tlačíme před sebou několik tisíc tun zakázek, jenže nemáme za co nakoupit vstupní materiály. To je hlavní důvod,“ uzavřel s tím, že odbory výši platů rozporovaly a budou po vedení firmy žádat větší procenta.